evoluční teorie, operující se *selekcí pro obecnou schopnost učení. Selekcí nebudou zvýhodňováni potomci, kteří mají vrozeno nějaké *konkrétní chování, ale schopnost se učit v průběhu života //jakémukoliv// chování. Teorii navrhl americký filozof a psycholog James Mark *Baldwin (1861–1934). Dlouhodobě udržované naučené a kulturně předávané chování tak může formovat biologickou (genetickou) evoluci příslušného druhu. Uváděným příkladem může být *incestní tabu. Pokud je silně vyžadováno, podporuje selekci proti (hypotetickým) genům pro *incest. Za čas se může příslušný znak jevit jako plně vrozený (v případě chování jako *instinkt). Pokud se však absence takových *genů*genomu populace nefixuje, lidé už nebudou mít vrozené předpoklady pro incestní tabu, ale mají stále schopnost internalizovat tato pravidla pod vlivem *kultury. V opačném případě mohou být v důsledku *kulturních norem lidé kříženi (výběr partnera rodiči aj.) tak, aby potomci dosáhli žádoucích vlastností z hlediska podmínek nějakého nového nebo změněného prostředí. Příkladem může být jev *tolerance laktózy u dospělých osob v kulturách s dlouhou tradicí chovu domestikovaných živočichů pro mléko.$Využití Baldwinova efektu pro *interpretaci *evoluce a *chování *člověka je stále kontroverzní, styčné oblasti s jinými evolučními teoriemi a postupy (*autoelexe, *teorie her, evoluční, *výběr, pohlavní aj.) je dosud prostudovaná jen omezeně. (Miroslav Králík)