[evoluční biologie, populační genetika], snížení genetické proměnlivosti (*variability) v důsledku výrazného snížení velikosti populace, které způsobí náhodnou ztrátu některých *alel působením genetického *driftu. Čím je populace menší a čím déle tato *redukce trvá, tím je účinek bottlenecku silnější. Výrazněji se tento jev projevuje u *mitochondriální DNA a *chromozomu Y, protože jejich *efektivní velikost populace je čtyřikrát nižší, než je tomu u jaderné DNA (s výjimkou *chromozomu X u samců) – důvodem je skutečnost, že se tyto elementy vyskytují pouze v *haploidním stavu a jsou děděny jen po mateřské (mtDNA), nebo otcovské (Y) linii. Typickým příkladem důsledků bottlenecku je gepard: u tohoto druhu se ukázalo, že prakticky všechny studované enzymatické *lokusy jsou monomorfní, tj. vyskytuje se na nich pouze jediná alela, a navíc lze mezi jedinci (i různých poddruhů) transplantovat kousky *kůže, aniž by docházelo k odmítnutí transplantátů – to svědčí o extrémní genetické uniformitě hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) gepardů. Za příklad efektu hrdla láhve je uváděn i křeček zlatý, jehož veškeré chovy pocházejí z jediného vrhu, nalezeného roku 1930 v Sýrii, v tomto případě však jde spíše o *vliv zakladatele (anglicky: //founder effect//).$Působení bottlenecku je často zmiňováno i v případě evoluce *člověka – jedním z nejznámějších případů bylo drastické snížení světové populace na 10 000 (některé prameny uvádějí dokonce pouze 1000) reprodukujících se párů před asi 70 000 lety v důsledku mohutné erupce vulkánu Toba v Indonésii. (Miloš Macholán)