1. v&nbsp;oblasti morální a&nbsp;politické filozofie obecné přesvědčení, že všichni lidé jsou si v&nbsp;určitém fundamentálním ohledu morálně rovni, a&nbsp;proto by s&nbsp;nimi mělo být ze strany <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autorita, politická')">*politické autority</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*státu</span>) odpovídajícím způsobem zacházeno. Jelikož tuto obecnou definici přijímá velká většina současných autorů, lze spolu s&nbsp;Ronaldem Dworkinem (narozen 1931) tvrdit, že jsou na nejzákladnější rovině egalitaristy, ať se jedná o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('marxismus')">*marxisty</span> nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('libertarianismus')">*libertariány</span>. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('imperativ')">*Imperativ</span> „zacházet s&nbsp;lidmi jako se sobě rovnými“ však při dalším upřesnění může vést stoupence různých názorových proudů k&nbsp;různým závěrům, jelikož se liší v&nbsp;tom, co rozumějí pod pojmem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rovnost')">*rovnost</span> – neboli „rovnost čeho“ mají na mysli. V&nbsp;tomto smyslu proto může egalitarismus znamenat jak požadavek „pouhé“ rovnosti před <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon')">*zákonem</span>, tak požadavek „rovných příležitostí“, „rovných výchozích zdrojů“, či zřídka vídaný požadavek maximální socio-ekonomické (výsledkové) rovnosti. Kromě materiálního aspektu může být navíc požadována i&nbsp;demokratická rovnost v&nbsp;tzv. uznání (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('demokracie, radikální')">*demokracie, radikální</span>; <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('politika diference')">*politika diference</span>);$2. v&nbsp;oblasti teorií distributivní spravedlnosti (jakožto významné podoblasti politické filozofie) se chápou jako egalitaristické ty teorie (a&nbsp;jejich autoři a&nbsp;autorky), které tvrdí, že společenské nerovnosti (zejména sociálně-ekonomické) jsou buď neospravedlnitelné (silnější <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('verze')">*verze</span>), nebo ospravedlnitelné pouze dobrými důvody (slabší verze). Jinými slovy, rovnost je normou a&nbsp;jakékoliv odchylky od ní musejí být náležitě zdůvodněny, například aplikací principu zásluh (větší odměna za větší, například pracovní, přínos). Do této kategorie proto spadají na jedné straně striktně rovnostářské teorie (například některé <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('varianta')">*varianty</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('marxismus')">*marxismu</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('anarchismus')">*anarchismu</span>) a&nbsp;na straně druhé tzv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('libertarianismus, levicový')">*levicový libertarianismus</span>, který kombinuje vyhraněný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('individualismus')">*individualismus</span> s&nbsp;předpokladem původně společného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vlastnictví')">*vlastnictví</span> přírodních zdrojů, což je důvod ospravedlňující <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('redistribuce')">*redistribuci</span> statků (někde mezi těmito póly se nachází <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('egalitarismus, liberální')">*liberální egalitarismus</span> Johna <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rawls, John')">*Rawlse</span>);$3. politický směr, který se inspiruje některým z&nbsp;výše zmíněných myšlenkových proudů. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dufek, Pavel')">Pavel Dufek</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)