vědní obor zkoumající *jazyk, písemnictví, *dějiny, *kulturu, *náboženství a reálie starého Egypta. Jeho zakladatelem se stal Jean-François *Champollion (1790–1832), když v roce 1822 rozluštil *hieroglyfické písmo. První polovina 19. století, která se označuje jako doba znovuobjevení Egypta, byla ve znamení nadšeného úsilí prvních průkopníků egyptologie. Tehdy začalo intenzivní studium egyptských památek, vznikla první vědecká díla o egyptských *pyramidách, *chrámech a *hrobkách, zakládaly se egyptské sbírky. Toto období vyvrcholilo vysláním německé výpravy do Egypta a Núbie pod vedením Richarda Lepsia (1810–1884), jenž její úspěšné výsledky shrnul v monumentální dvanáctidílné publikaci //Denkmäler aus Aegypten und Aethiopien// (Památky z Egypta a Etiopie). Ve druhé polovině 19. století zahájili systematické výkopové práce po celém Egyptě *Francouzi, *Angličané, *Němci a *Američané. K nim se postupně přidávali egyptologové z dalších *zemí.$Dnes egyptologie představuje obor zastoupený na renomovaných *univerzitách a v muzeích po celém světě. Od roku 1976 aktivně působí Mezinárodní asociace egyptologů, jejíž členové se pravidelně setkávají na mezinárodních egyptologických kongresech. Ve světě získala dobré jméno i česká egyptologie, jejímž zakladatelem je František Lexa (1876–1960). V roce 1958 byl založen Československý (dnešní Český) egyptologický ústav *Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře, což umožnilo našim egyptologům uskutečňovat v Egyptě vlastní archeologické výzkumy a fakticky se zapojit do proudu světové egyptologie. V šedesátých letech 20. století se ústav zapojil do mezinárodní akce *UNESCO na záchranu núbijských památek a od roku 1960 systematicky zkoumá *lokalitu *Abúsír s pyramidovým pohřebištěm *králů 5. dynastie, která je jako součást pyramidového pole zahrnuta organizací UNESCO do *Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví lidstva. (Břetislav Vachala)