(z&nbsp;řečtiny: //eidos//, „vzhled, podoba, to, co lze vnímat smysly; forma, idea, vzor, pravzor“), ústřední termíny fenomenologické metody Edmunda <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Husserl, Edmund Gustav Albrecht')">*Husserla</span>. Výraz //eidos// je používán synonymně k&nbsp;reziduálnímu invariantu, který zůstává po provedení fenomenologické (eidetické) redukce a&nbsp;ideace jako podstata nahlížené věci. Eidetika označuje fenomenologickou racionální nauku o&nbsp;podstatě a&nbsp;jejím nazření //(Wesenschau)//, jejím základním obsahem je teorie eidetické variace. Ta je spolu s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('epoché')">*epoché</span> a&nbsp;transcendentální redukcí součástí fenomenologické redukce, jejímž účelem je oprostit naši zkušenost s&nbsp;výkazem jednotlivých věcí pro nás od různých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('předsudek')">*předsudků</span> a&nbsp;zkreslení. Její pomocí odkrýváme ve fenoménech čisté invariantní jádro, které se podle Husserla kryje s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('esence')">*esencí</span> věci samé.$Eidetická redukce probíhá ve čtyřech metodologických krocích, které vrcholí ve dvou fázích <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konstituce')">*konstituce</span> invariantu: pasivní, která znamená průběžné odhalování náhodných a&nbsp;historicky relativních rysů nazírané věci, a&nbsp;aktivní, kdy se nazřením uchopuje podstata (eidos) fenoménu. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Horyna, Břetislav')">Břetislav Horyna</span>)