americký fyzik a filozof německého původu. Vytvořil speciální teorii relativity (1905) a obecnou teorii relativity (1915), jež novým pojetím *prostoru, *času a gravitace překonaly dílo *Newtonovo.$Einstein byl průkopníkem snah o sjednocení fyziky a zakladatelem vědecké *kosmologie. Zabýval se rovněž myšlenkami o povaze reality, vědecké tvorby a smyslu lidské existence. Pokusil se i o vhled do své vlastní tvorby: „V mechanismu mého myšlení nehrají slova tak, jak se píší nebo vyslovují, žádnou roli. Jsou to pro mne prvky myšlení vystupující víceméně jako jasné obrazy a znaky hmotné reality. Tyto obrazy a znaky jsou libovolně plozeny a kombinovány vědomím. Přirozeně, že existuje nějaká souvislost mezi těmito prvky mého myšlení a jim pak odpovídajícími logickými pojmy. Snaha dobrat se poté v nekonečném souhrnu již řady logicky spojených pojmů je emocionální základnou pro přesně nijak blíže neurčenou hru s citovanými již prvky myšlení. Po stránce psychologické je zřejmě tato kombinační hra podstatou tvořivého myšlení. Její význam spočívá ve spojení obrazů s oněmi logickými konstrukcemi, které si lze představit pomocí slov nebo symbolů a tímto způsobem je sdělit ostatním … Slova a symboly pečlivě hledám a nacházím ve druhé fázi, kdy se popsaná hra asociací již ustálila, a může být proto kdykoli reprodukována.“ V útlém věku byl zaujat *náboženstvím (v starozákonní podobě), brzy však dospěl k přesvědčení, že biblické příběhy nemohou být doslova pravdivé, což ho zprvu vedlo k horlivému volnomyšlenkářství. Později uznával a oceňoval význam náboženství pro mravné povznesení lidstva, odmítal je však spojovat s vírou v osobního *Boha, který lidi odměňuje a trestá. Jeho uctívání nahrazoval úctou ke světovému řádu, který se projevuje v zákonech přírody. V této souvislosti mluvil o „kosmickém náboženství“. V mládí byl pacifista, po *první světové válce vyzýval k odmítání vojenské služby, pod vlivem nástupu Adolfa *Hitlera k moci však změnil názor, a dokonce doporučil americkému prezidentu Franklinu D. Rooseveltovi (1882–1945) zahájení prací na výrobě jaderné zbraně. S jejím použitím proti Japonsku však nesouhlasil a po *druhé světové válce upozorňoval na nebezpečí, které představují jaderné zbraně pro samu existenci lidstva. Vypracoval projekt uspořádání světa, v němž by byl zrušením národních armád zajištěn trvalý *mír. Jeho politické přesvědčení bylo výrazně demokratické s levicovými rysy; zdůrazňoval, že demokratickým poměrům vděčíme za rozvoj vědy a umění, a kritizoval totalitní režimy fašistického i komunistického typu (*fašismus, *komunismus).$Z díla: Die Grundlagen der allgemeinen Relativitätstheorie (Základy obecné teorie relativity), //Annalen der Physik//, 49, 1916, s. 769–822, //Über die spezielle und die allgemeine Relativitätstheorie //(1917, česky: //Theorie relativity speciální i obecná. //Praha: Borový, 1921; //Teorie relativity//. Brno: VUTIUM, 2005), //Mein Weltbild// (1934, česky: //Můj světový názo//r. Praha: Orbis, 1934; //Jak vidím svět//. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1993), //Physik als Abenteuer der Erkenntnis //(anglický překlad: //The Evolution of Physics//) (1938, s Leopoldem Infeldem; česky: //Fysika jako dobrodružství poznání//. Praha: Družstevní práce, 1945; Praha: Aurora, 2000); //Out of my Later Years //(1950, česky: //Z mých pozdějších let//. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995), //The Meaning of Relativity//. Princeton: Princeton University Press (Význam relativity, 1956). (Jaroslav Malina, Jan Novotný)