český archeolog; akademik ČSAV. První absolvent *Univerzity Karlovy v Praze s disertací z oboru archeologie, (1910). Jako důstojník přišel roku 1919 na Slovensko a na přání svého učitele Lubora *Niederleho zde zůstal, aby prakticky založil a zorganizoval odbornou archeologii. Stal se mimo jiné zemským konzervátorem Státního archeologického ústavu pro Slovensko, po založení bratislavské *univerzity docentem archeologie (1924) a jejím řádným profesorem (1934), prvním v tomto oboru na Slovensku; vychoval první generaci slovenských archeologů. Pomáhal budovat muzejnictví a archeologickou *památkovou péči, vytvořil první vědeckou koncepcí pravěku Slovenska (//Slovensko v pravěku//, 1933).$V roce 1939 se vrátil do Čech a v letech 1945–1957 působil jako profesor slovanské archeologie na Univerzitě Karlově; v tomto oboru nahradil starší syntézu Niederleho dílem //Rukověť slovanské archeologie //(1966). V roce 1952 byl mezi prvními akademiky ČSAV. Působil i ve Slovanském ústavu, kde jako pokračovatel Niederleho inicioval a redigoval sborník //Vznik a počátky Slovanů// (1956–1964). Dále byl předsedou Společnosti československých prehistoriků (1940–1956) i prvním předsedou Československé společnosti archeologické (1956–1967), předsedou Národopisné společnosti československé. (Karel Sklenář)