jihoamerický *národ mluvící španělsky a žijící v Ekvádorské republice (název podle polohy země na rovníku); tvoří jej v současné době přibližně 40 % *indiánského obyvatelstva (*Jívarové, *Kečuové ad.), asi 40 % *míšenců (*kreolové, *mesticové) a 20 % španělských usedlíků, *černochů a příslušníků různých jiných etnik. V roce 2005 překročil počet Ekvádorců 13 milionů. Vznikly zde nejstarší jihoamerické indiánské *kultury (tzv. paleoindiánské období: 10 000–3 200 př. n. l.). Za nejvýznamnější období je považováno období *integrace a sjednocení etnik i území v období 500–1500 n. 1. Tehdy došlo k rozvoji *obchodu, mořeplavby a uměleckých řemesel (proslulé jsou zejména výrobky z *keramiky, *zlata, *stříbra a *obsidiánu, obřadní nože //*tumi// aj.). Ještě v předkolumbovském období vznikla říše *Quito a tento název dosud nese hlavní *město Ekvádoru. V roce 1460 se Quito stalo součástí *incké říše. Po dobytí incké říše *Španěly v roce 1546 bylo indiánské obyvatelstvo zčásti asimilováno, rostl počet míšenců (kreolů a mesticů). Španělská nadvláda trvala až do napoleonských válek, v roce 1822 začalo pro Ekvádorce období nezávislosti *země. *Republika byla vyhlášena roku 1830 a tento status se zachoval dodnes. Úředním *jazykem je *španělština, část obyvatelstva mluví ještě kečujsky. Většina věřících jsou *katolíci. (Jaroslav Malina, Zdeněk Tvrdý)