starověké etnikum *íránského původu, které obývalo ve 3.–2. tisíciletí př. n. 1. *zemi *Elam (v dnešním jihozápadním Íránu), ležící v sousedství *Mezopotámie. Elamité vytvořili vlastní *obrázkové písmo a *jazyk *elamštinu, ale již začátkem 3. tisíciletí př. n. 1. převzali *klínové písmo z Mezopotámie. Centrem jejich říše byly *Súsy; zvláštnostmi jejich *kultury a společnosti bylo významné postavení žen, například *kult Velké matky, magické praktiky aj. V polovině 7. století př. n. l., po téměř stoletých bojích, podlehl Elam *Asyřanům, byl zpustošen a stal se součástí *Babylonie a po jejím pádu perskou provincií (*satrapie Elam). Za nadvlády *Peršanů došlo k úplné asimilaci všech Elamitů. (Zdeněk Tvrdý)