fyzikálně-chemická metoda umožňující separovat makromolekuly (zpravidla <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bílkovina')">*bílkoviny</span> nebo nukleové kyseliny) na základě různé rychlosti, s&nbsp;jakou jsou schopné překonávat mechanický odpor, který jim klade gel (například agaróza, polyakrylamid) při jejich pohybu elektrickým polem k&nbsp;elektrodě opačného náboje, než mají tyto makromolekuly na svém povrchu; rychlost pohybu makromolekul přitom vypovídá především o&nbsp;jejich molekulární hmotnosti, velikosti jejich elektrického náboje a&nbsp;jejich prostorové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konformace')">*konformaci</span>. V&nbsp;kombinaci s&nbsp;metodami <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('extrakce')">*extrakce</span> těchto makromolekul a&nbsp;mnoha různými metodami jejich zviditelnění po separaci na gelu, představuje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('elektroforéza, gelová')">*gelová elektroforéza</span> fundamentální metodu, na jejímž principu probíhá většina základních molekulárních technik současné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('biologie')">*biologie</span>, například analýza izoenzymů nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mikrosatelity')">*mikrosatelitů</span> při populačně genetickém studiu, fragmentační analýza při <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metoda náhodné amplifikace pomocí PCR')">*RAPD</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('polymorfismus délky restrikčních fragmentů')">*RFLP</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metoda analýzy délky selektivně amplifikovaných fragmentů')">*AFLP</span>, analýza rozdílů v&nbsp;sekvencích pomocí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('PCR-RFLP')">*PCR-RFLP</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metoda detekce rozdílů v&nbsp;nukleotidových sekvencích')">*SSCP</span>, TGGE, CCM, nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekvencování')">*sekvencování</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kyselina, deoxyribonukleová')">*DNA</span> a&nbsp;mnoho dalších postupů. Elektroforézu poprvé použil v&nbsp;roce 1937 švédský biochemik Arne Wilhelm Kaurin Tiselius (1902–1971; Nobelova cena 1948). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bureš, Petr')">Petr Bureš</span>)