metaforický výraz, kterým se v&nbsp;antické teologické a&nbsp;filozofické diskusi o&nbsp;vzniku světa (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kosmologie')">*kosmologie</span>) popisoval počátek všech věcí jako vyplývání nebo vycházení z&nbsp;určitého základu, zpravidla božského původu. Představa emanace věcí z&nbsp;původního Jedna (počátku, principu) je spojena s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gnóze')">*gnózí</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('novoplatonismus')">*novoplatonismem</span>, případně s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteismus')">*panteismem</span> nebo s&nbsp;některými autory mystického ražení (Pseudodionýsios Areopagita [1. polovina 6. století], Johannes Scotus <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Eriugena, Johannes Scotus')">*Eriugena</span> [810–877]).$Problémem teologické diskuse o&nbsp;emanaci se stala otázka, zda se při //emanatio rerum a&nbsp;Deo// zmenšuje nebo smršťuje boží bytí a&nbsp;zda zůstává přes emanační původ zachován rozdíl mezi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*Bohem</span> a&nbsp;fyzikálním světem. V&nbsp;jiném významu se výraz emanace objevuje například u&nbsp;řeckých atomistů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Démokritos')">*Démokritos</span> [asi 460–370 př. n. l.]), kde spadá do teorie vnímání a&nbsp;poznání: z&nbsp;vnímatelných věcí jakoby prýští jejich obraz a&nbsp;dostává se do lidského vědomí. Tato představa zakládala pozdější noetické teorie odrazu. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Horyna, Břetislav')">Břetislav Horyna</span>)