(z řečtiny: //embryo//, „zárodek“ a //genesis// „zrození, vznik“), u *člověka období ontogenetického vývoje od uhnízdění *embrya v endometriu (*nidace) do konce 8. týdne těhotenství (*gravidita). Někdy bývá do tohoto období zahrnuto také předcházející *období germinační.$Embryogeneze je klíčovým vývojovým obdobím, ve kterém dochází k *proliferaci a *diferenciaci buněk a formování orgánů a orgánových soustav z *entodermu, *ektodermu a *mezodermu (viz člověk – morfogeneze [morfogenetické pole]). Na konci embryogeneze měří embryo přibližně 30 mm a má již zřetelně lidský tvar, má vyvinuty všechny orgánové soustavy a začíná se pohybovat. Nadále o něm hovoříme jako o plodu //(*fetus)//. V embryogenezi je zárodek velmi zranitelný, každé jeho poškození má za následek těžké poškození orgánů a vzniku vývojových vad. (Drahomír Horký, Mikoláš Jurda)