původně institut pozdně antického práva, ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('středověk')">*středověku</span> feudální forma dědičného nájmu pozemků pronajímaných na delší dobu nebo navždy (česky též //purkrecht// neboli //zákupné právo//, též //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('držba půdy, dědičná')">*dědičná držba půdy</span>//); za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('feudalismus')">*feudalismu</span> forma poddanského, ale i&nbsp;městského vlastnictví spojená s&nbsp;povinností platit dávky nebo pracovat. Na našem území byla od 13. století nejdříve udělována cizím kolonistům, později i&nbsp;domácímu obyvatelstvu (odtud též název //německé právo//); cílem bylo povzbudit <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poddaný')">*poddaného</span> a&nbsp;zainteresovat ho na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zisk')">*zisku</span>. První doložená zpráva o&nbsp;emfyteutické smlouvě v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země, české')">*českých zemích</span> pochází z&nbsp;roku 1226 z&nbsp;osady Mury na Roudnicku. Zpočátku existovaly výhody v&nbsp;podobě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lhota')">*lhot</span> (dočasné odpuštění povinností vůči <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrchnost')">*vrchnosti</span> novým pronajímatelům); vedle dědičného práva se zajišťovalo i&nbsp;právo prodeje se svolením vrchnosti a&nbsp;právo svobodného odkazu majetku. Na základě emfyteuze nebyly jen zakládány nové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesnice')">*vesnice</span>, ale byly na ně převáděny i&nbsp;vesnice původní, založené na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('právo, české')">*českém právu</span>.$Emfyteuze převáděla <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('renta')">*rentu</span> v&nbsp;úkonech či v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hospodářství, naturální')">*naturáliích</span> na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('renta, peněžní')">*rentu peněžní</span>, byla ve své době pokrokem, zvyšovala zájem poddaných na práci. Se zaváděním emfyteutického práva souvisel také rozvoj vesnické samosprávy; prostředníkem mezi vrchností a&nbsp;poddanými byl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rychtář')">*rychtář</span>, obdařený jistými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('privilegium')">*privilegii</span> (staral se o&nbsp;vybírání poddanských dávek na jaře a&nbsp;na podzim), od 14. století k&nbsp;němu přibyli jako jeho pomocníci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konšel')">*konšelé</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čapka, František')">František Čapka</span>)