proces *relativního*absolutního zvětšování *mozku*evoluci. U *homininů je vzhledem k zvýšenému významu například učení, nástrojové činnosti a *komunikace zvláště důležitá. V mnoha případech je však encefalizace homininů interpretována nesprávně, a dokonce i opředena nejrůznějšími *mýty, které vyplývají z přeceňování kvantitativních velikostních změn mozku. Výzkumy *šimpanzů a miocenních dryopitéků ukazují, že encefalizace měla zásadní význam až v evoluci rodu //*Homo//, nikoliv však u jeho předků.$Encefalizace byla zřejmě spojena se strukturálními změnami *kůry koncového mozku a s vytvořením složitějších funkčních systémů – především tzv. systému zrcadlových *neuronů a neurokognitivních sítí (zvláště řečové a obličejové). Na urychlení encefalizace před 2,5 milionem let se podílely některé *mutace *genů, v nichž se lišíme od ostatních *primátů včetně šimpanzů; jedná se především o geny tzv. mikrokefalinového komplexu (ASPM a MCPH1). Důležitými aspekty byly zřejmě i změna výživy (podíl masožravosti), složitější sociální život a komunikace (včetně vzniku řeči), výroba *nástrojů a další jevy. (Viz též *člověk – hierarchická organizace nervové soustavy.) (Vladimír Blažek, Jaroslav Malina)