*nádoby, *plastiky, ozdoby a jiné předměty z jemné porézní keramické hmoty opatřené neprůhlednou bílou olovnato-cíničitou *glazurou, někdy obarvenou kysličníky kovů, zdobené malbou nebo plasticky. Fajáns se objevuje od 4. tisíciletí př. n. l. v *Egyptě a *Mezopotámii, byla vyráběna též v *Persii a v egejské oblasti. Ve 13. století byla tato technika přenesena *Maury (viz *glazura, olovnatá) přes ostrov Mallorku (odtud název majolika užívaná zejména pro italskou renesanční fajáns) do Itálie, kde její výroba vzkvétala zejména ve Faenze (odtud odvozen název fajáns). Do zaalpských oblastí se rozšířila od 15. a 16. století. Byla vyráběna především v Německu, v *českých zemích *habány od konce 16. století (tzv. habánská fajáns). Nizozemská *varianta fajánse se označuje termínem *Delftská keramika a je charakteristická modrou dekorací na bílém pozadí, která imitovala modrobílý *porcelán importovaný od počátku 16. století do *Evropy z Číny. Vytlačena byla až německým porcelánem a anglickou *pórovinou. (František Čapka, Richard Thér)