oáza ležící asi 100 km jihozápadně od Káhiry, spojená 300 kilometrů dlouhým kanálem Bahr Júsuf s&nbsp;nilským údolím. Její jméno pochází z&nbsp;egyptského //Pa iom// („moře“), které označovalo místní jezero. Jeho malým pozůstatkem je dnešní Kárúnské jezero, dlouhé 40 km a&nbsp;široké až 8 km. Na březích jezera se dochovaly pozůstatky osídlení z&nbsp;období <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit')">*neolitu</span> (neolitické kultury Fajjúm A&nbsp;a&nbsp;Fajjúm B). Vládci Střední říše (12. dynastie: 1994–1797 př. n. l.) vybudovali ve Fajjúmu četné hráze a&nbsp;důmyslný systém zavodňovacích kanálů, které umožnily rozvod vody a&nbsp;regulaci zavlažování. Byly získány velké plochy nové úrodné půdy a&nbsp;oblast se zalidnila. Fajjúm tak získal nejen hospodářský a&nbsp;politický význam, ale také význam náboženský, který se projevil rozšířením <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kultu</span> místního krokodýlího <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*boha</span> Sobka po celé zemi. Své <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pyramida')">*pyramidy</span> si zde nechali postavit panovníci 12. dynastie Senusret II. a&nbsp;Amenemhet III. Druhé období hospodářského, kulturního a&nbsp;náboženského rozkvětu zažil Fajjúm v&nbsp;Řecké době (332–30 př. n. l.), kdy se tu usadili právě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řekové')">*Řekové</span>, kteří zde pěstovali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obilí')">*obilí</span>, chovali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prase domácí')">*prasata</span> a&nbsp;založili vinice a&nbsp;olivové sady. Z&nbsp;řeckých sídlišť pochází množství řeckých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('papyrus')">*papyrů</span> popisujících život provincie v&nbsp;tomto období. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Vachala, Břetislav')">Břetislav Vachala</span>)