1. starověký bojový šik členěný do hloubky (8 řad, od 4. století př. n. l. až 25 řad), mající 4 000–16 000 mužů. Do bojů zasahovaly většinou jen první dvě řady, příslušníci ostatních řad nastupovali na místa padlých. K zdokonalení došlo za makedonských panovníků Filipa II. (382–336 př. n. l.) a *Alexandra Makedonského (356–323 př. n. l.) a také v *Římě; vlastní falangu tvořili těžkooděnci s dlouhými dřevci (8 m), na křídlech lehkooděnci a jízda;$2. španělské fašistické *hnutí (*fašismus), založené v roce 1933 *generálem José Antoniem Primo de Riverou (1903–1936). Do *občanské války ve Španělsku politicky bezvýznamná (ve volbách v únoru 1936 získala jen 0,7 %), od roku 1937 (vedená generálem Franciskem Frankem [1802–1975]) sjednocena s monarchistickými stranami a uskupeními a prohlášena za jedinou politickou stranu; požadovala vytvoření španělského korporativního státu a apelovala na národní cítění středních vrstev. Její Velká rada vykonávala v letech 1939–1942 funkci zákonodárného sboru. Po *druhé světové válce se objevily mezi Falangou a Frankem rozpory a její vliv postupně slábl. Po demokratizaci Španělska a Frankově smrti (1975) byla jako strana 1. 4. 1977 rozpuštěna. (František Čapka)