(z&nbsp;hebrejštiny: //paruchim//, „oddělivší se“, přes řečtinu: //farisáios//), stoupenec židovského náboženského směru, který vznikl před 2. stoletím př. n. l. ve starověké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Palestina')">*Palestině</span>. Farizeové úzkostlivě dodržovali náboženské předpisy judaismu a&nbsp;vytvářeli skupiny soustředěné na studium //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tóra')">*Tóry</span>//. Rozvíjeli pobiblické náboženské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tradice')">*tradice</span> (myšlenka o&nbsp;vzkříšení mrtvých, koncepce nesmrtelné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('duše')">*duše</span>) a&nbsp;náboženské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('právo')">*právo</span>. Přežili pád <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jeruzalém')">*Jeruzaléma</span> v&nbsp;roce 70 n. l. a&nbsp;položili základy pobiblického <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('judaismus')">*judaismu</span>. V&nbsp;textech //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Nový')">*Nového zákona</span>// se farizeům vyčítá pouze vnějškové plnění Zákona; odtud slovo farizej lidově užíváno ve významu pokrytec. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)