1. [archeologie, etnoarcheologie], *technika *broušení povrchu *kamenné broušené industrie, při níž vznikají úzké vyhlazené plošky vymezené ostrými hranami, jež se stýkají se sousedními hranami v tupém úhlu; po vyleštění poskytují optický efekt různých stupňů světla a stínu a estetický zážitek. Tato technika byla uplatňována například na *sekeromlatech *kultury se šňůrovou keramikou;$2. technika výbrusu průhledných drahokamů, na jejich svrchní i spodní straně, jejímž výsledkem je mnohonásobný lom světla umocňující zářivé efekty drahokamu, nejkomplikovanější na složitých výpočtech je tzv. briliantový brus;$3. technika brusu olovnatého křišťálu, jejíž efekt spočívá v kontrastu leštěných částí a matných geometricky, či figurálně komponovaných broušených linií;$4. technika zhotovování fasetovaných fixních náhrad ve stomatologické protetice. (Jaroslav Malina, Marie Pardyová, Karel Sklenář)