1. vnitrodruhové chemické komunikační látky živých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('organismus')">*organismů</span>, kterými na sebe působí jedinci téhož <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('druh')">*druhu</span>. Mají určitou biologickou funkci a&nbsp;vyvolávají neuroendokrinní a&nbsp;psychofyziologickou odpověď nebo navozují změny v&nbsp;chování. Termín feromon zavedli německý chemik Peter Karlson (1918–2001) a&nbsp;švýcarský entomolog Martin Lüscher v&nbsp;roce 1959. Původně se týkal pouze hmyzu, později se rozšířil i&nbsp;na vyšší živočichy. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('encephalon')">*Mozek</span> savců je mnohem složitější než nervová soustava hmyzu a&nbsp;tedy i&nbsp;reakce na feromony je komplikovanější. Mezi základní funkce feromonů patří přilákat jedince opačného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sex')">*pohlaví</span>, rozpoznat jedince stejného druhu, sociální skupiny, a&nbsp;také upozornit na sebe sama. Feromony se dělí do čtyř tříd: //signální, primerové, releaserové, modulátorové//. Toto členění je založeno na funkci feromonů, délce doby jejich působení a&nbsp;na tom, jakou orgánovou soustavu příjemce ovlivňují.$//Signální feromony// mají krátkodobý účinek a&nbsp;způsobují například uvolnění neurotransmiterů, které mají přímý dopad na chování. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('informace')">*Informace</span> nesené signálními feromony mohou být až pozoruhodně rozdílné a&nbsp;složité, počínaje signály o&nbsp;pohlavní zralosti a&nbsp;konče informacemi o&nbsp;sociální <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hierarchie')">*hierarchii</span>. Například steroidy obsažené v&nbsp;moči psovitých šelem informují o&nbsp;jejich postavení mezi ostatními jedinci. Látky vylučované na povrch těla mohou podávat informaci o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komplex, hlavní histokompatibilní')">*hlavním histokompatibilním komplexu</span> (MHC) jedince a&nbsp;tím i&nbsp;o&nbsp;jeho imunitních vlastnostech. Tato schopnost, kterou má i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk')">*člověk</span>, se uplatňuje při výběru partnera – přitahují se jedinci, jejichž potomci budou mít imunologicky nejvýhodnější (nejefektivnější) kombinaci MHC genů.$//Primerové feromony// působí delší dobu, obvykle několik hodin až dnů. K&nbsp;účinkům primerových feromonů patří například změny v&nbsp;reprodukčním chování u&nbsp;hlodavců, jako je načasování pohlavní dospělosti, začátek <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('estrus')">*estru</span>, řízení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hormony, pohlavní')">*pohlavních hormonů</span> (u&nbsp;samců i&nbsp;samic) a&nbsp;délka ovariálního cyklu. K&nbsp;jejich nejznámějším účinkům patří tzv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('efekt Bruceové')">*efekt Bruceové</span>. U&nbsp;člověka se předpokládá, že vyvolávají změny chování aktivací hypothalamo-hypofyzární-gonadální osy a&nbsp;ovlivňují <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekrece')">*sekreci</span> pohlavních hormonů se všemi příslušnými důsledky.$//Releaserové feromony// začínají působit během několika sekund až minut po vystavení, vyvolávají stereotypní odpověď a&nbsp;mají krátkou dobu působení. Releaserové feromony jsou dobře známy u&nbsp;hmyzu, u&nbsp;savců máme zatím jen málo informací. Jako jeden z&nbsp;příkladů lze uvést androstenon ve slinách samce prasete, který u&nbsp;samic vyvolává chování, při němž se nastaví do polohy vhodné k&nbsp;páření. Jako jiný příklad lze uvést 2-methylbut-2-enal v&nbsp;sekretu mléčných bradavek králíků v&nbsp;období kojení, který vyvolává sací <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('reflex')">*reflex</span> u&nbsp;mláďat.$//Modulátorové feromony// nemají okamžitý účinek na chování, jejich funkce je však složitější. K&nbsp;tomu, aby byly tyto feromony účinné, nestačí pouze, aby jedinec přišel do kontaktu s&nbsp;touto látkou, ale musí přispět také další vnější podněty. Tyto feromony u&nbsp;člověka ovlivňují <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('psychický')">*psychický</span> stav, například náladu nebo pozornost, a&nbsp;vyvolávají stereotypní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('behavioralismus')">*behaviorální</span> odpověď v&nbsp;závislosti na určitém prostředí nebo na dané situaci. Předpokládá se, že u&nbsp;člověka je takovou látkou androstadienon. Tato steroidní látka vyvolává odpovědi v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cortex cerebri')">*mozkové kůře</span> a&nbsp;dále psychofyziologické a&nbsp;psychologické reakce;$2. syntetická lákadla používaná proti škůdcům. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Králík, Miroslav')">Miroslav Králík</span>)