1. nejasně definovaný pojem, objevuje se od 17. století ve Francii jako //féodalité// a označuje celkový komplex lenně právních norem, stejně jako (především v dnešní *historiografii) způsoby výroby charakterizované existencí *lén a pozemkového vlastnictví. Základy feudalismu vznikaly ve *franské říši od 8. století, kdy byli bojovníci vybaveni *půdou v osobní držbě, aby si v panovníkových službách mohli pořídit a udržovat nákladnou výzbroj obrněného jezdce. Za poskytnutí léna a s ním spojených politických, vojenských a soudních práv plnil *vazal většinou vojenskou lenní službu. V 9. století se při slábnoucí moci *krále prosadila dědičnost lén. Další formování *lenního práva v neprospěch vazalů, porušování příkazu věrnosti a spojení úředních lén s alodiálním statkem (*alod) vysoké *šlechty vedly k vytváření partikulárních panství a nakonec k závislosti *stavů na panovníkovi. Systém *lenních vztahů existoval nejen v rámci euroamerické *civilizace, ale i civilizací jiných (*civilizace, čínská, *civilizace, japonská aj.);$2. společnost vybudovaná na hierarchicky uspořádaných principech osobní závislosti, ve které výše postavené vrstvy (šlechta a *duchovenstvo) zajišťují vnitřní a vnější stabilitu *společnosti a duchovní rozměr jejího života, avšak vzhledem k hospodářským podmínkám žijí z dávek *poddaných, kteří tvoří naprostou většinu obyvatelstva. Podle *marxismu představuje feudalismus systém výrobních vztahů, bez zřetele k náboženskému právu či k poutům vzájemných závazků (feudalismus zpravidla předchází *kapitalismu);$3. historická epocha založená na tomto systému. (František Čapka, Jaroslav Malina)