výtvarné projevy 50. až 60. let 20. století, které odmítavě reagují na dobové *abstraktní umění (*malířství, abstraktní), neschvalují ale ani *názory založené na antických, renesančních či realistických principech, nenavracejí se tedy k tradičnímu umění. Tendence nové figurace jsou charakterizovány předmětným zobrazováním a přímým uplatněním reality v neobvyklých rovinách, často metodami montáže, *asambláže a kombinací serigrafických a fotografických postupů. Jejich cílem je podat nový obraz lidského světa, do něj se však promítá znejistění *hodnot, pocit *odcizení. (Jaroslav Malina)