řecký lékař, anatom a filozof; tvůrce významného eklektického systému, který do značné míry obsáhl antické poznatky z oblasti *medicíny, *anatomie a *fyziologie, a přispěl tak k budování problémových okruhů, které dnes zařazujeme do *fyzické antropologie. Galénos se věnoval studiu medicíny a filozofie již od mládí, od roku 157 pracoval jako lékař v gladiátorské škole (zde jako jeden z prvních lékařů používal masáže jako prostředku k uvolnění svalstva), od roku 161 působil v Římě, kde se věnoval výzkumné činnosti a lékařské praxi (kolem roku 196 se stal osobním lékařem císaře *Marka Aurelia a posléze i jeho syna Commoda).$Galénos je zakladatelskou osobností lékařské vědecké metodologie, tvůrcem prvního uceleného medicínského systému (v lékařských výzkumech navázal na svého předchůdce *Hippokrata, zejména na jeho humorální teorii tělesných šťáv), kde je lidské tělo podle Galénova *názoru mikrokosmem, obdobou vnějšího *světa (makrosvěta). Čtyřem světovým živlům (ohni, vodě, vzduchu, zemi) proto podle něho v lidském těle odpovídají čtyři základní šťávy (*krev, sliz, žlutá *žluč, černá žluč), na jejichž stavu a vzájemných poměrech závisí *zdraví *organismu. Hippokratově nauce o šťávách dal její definitivní podobu. Za centrum lidského těla (a vlastně každého živočicha) přitom Galénos považoval nikoli hlavu a v ní uložený *mozek (tak jak je tomu dnes), nýbrž *játra (ta podle něho stojí za krvetvorbou) a společně s nimi *srdce, které slouží jako zdroj tělesného tepla. Základní zásady tohoto učení obsahuje jeho spis //Techné iátriké// (Lékařské umění). Galénos dále soudil, že základem medicíny je *anatomie – jako jeden z prvních lékařů při veřejných *pitvách zvířat (například hus, prasat či ovcí) mimo jiné dospěl k přesvědčení, že po anatomické stránce není rozdílu mezi tělem člověka a tělem *zvířete. Jeho řecký spis //Peri tón anatomikón encheiréseón// (Praktická anatomie, 15 knih) je nejdůležitější antické pojednání o anatomii, byť obsahuje mnoho omylů. Zdrojem Galénových omylů bylo přejímání nálezů získaných pitvou zvířat a jejich aplikace v anatomii lidského těla. Galénova anatomie, včetně chyb, se stala součástí církevní dogmatiky a byla vyučována na lékařských fakultách do 16. století //(„Galenos dixit“).//$Galénos je autorem několika set vědeckých pojednání, která až do *novověku tvořila základ medicínských věd a jejich autor byl nezpochybnitelnou *autoritou. Od lékařů vyžadoval rovněž filozofické vzdělání a sám významně obohatil antickou *logiku. (Jaroslav Malina)