*etnikum žijící v Galicii (odtud název) v severozápadní části Španělska v počtu 2,7 milionu (odhad z roku 2003). Mluví *galicijštinou, *iberorománským jazykem blízkým *portugalštině, který má svoje literární kořeny ve *středověku. Předky Galicijců v 1. tisíciletí př. n. 1. byli *Keltiberové a později částečně *Svévové, kteří zde založili království (roku 409); koncem 6. století toto území dobyli *Vizigóti, ale již v roce 718 se Galicie osvobodila a stala se součástí *království Asturie. Od roku 910 byla samostatným královstvím, ale od roku 1230 trvale součástí království Kastilie. Galicijci získali *autonomii teprve v roce 1936, ale fašistická *vláda ji opět zrušila. Nové potvrzení přinesla politická *samospráva provincie Galicie v rámci Španělska (1980). Prestiž *jazyka je však stále relativně nízká. (Leoš Šatava, Zdeněk Tvrdý)