církevněprávní, dogmatické a státoprávní učení a *hnutí francouzského katolického *duchovenstva, vzniklé pod vlivem pozdně středověkých reforem (*episkopalismus). Vyvíjelo se ve Francii od 14. století, v roce 1438 završeno tzv. pragmatickou *sankcí z Bourges Karla VII. (1403–1461) a roku 1516 boloňským *konkordátem (francouzský *král má právo jmenovat na svém území *biskupy a *opaty). Galikanismus omezoval vliv *papeže na *církev ve prospěch opatů a krále a poskytoval státní moci neomezené právo kontroly a zásahů do církevních záležitostí; našel svou konečnou formu v roce 1682 ve vyhlášení tzv. galikánských svobod (zformulovaných ve čtyřech článcích), v nichž byla mimo jiné potvrzena a stanovena nadřazenost *koncilu nad papežem. Prostřednictvím pragmatické sankce byl povýšen poprvé na státní *zákon. Hnutí podporovala pařížská *univerzita a francouzští králové, zejména Ludvík XIV. (1638–1715). Princip, platící od *Velké francouzské revoluce, zbavil galikanismus jeho opodstatnění, ale jeho *ideologie nezanikla. (František Čapka)