český básník, prozaik, novinář, karikaturista a malíř; jeden z hlavních představitelů generace anarchistických buřičů. Byl slovesným tvůrcem a výtvarníkem s dramatickým bohémským životním osudem, korespondujícím s jeho tvorbou. Narukoval na samém počátku *první světové války (v roce 1914) a ještě téhož roku se stal nezvěstný.$Gellnerova *poezie (básnické sbírky //Po nás ať přijde potopa!//, 1901; //Radosti života//, 1903; //Nové verše//, vydáno posmrtně) představuje zpověď dítěte svého věku, provokativní, satirickou i sebeironickou *zpověď s dikcí kabaretních písní a atmosférou šantánů a kabaretů: „Děkuju bohu a děkuju čertu / za plaché chvíle prchavý dar. / Života číši jsem naklonil ke rtu, / piju z ní smutek a bolest a zmar.“ „Alkohol ještě je! Holky jsou posud! Jsou ještě radosti života!“ V obdobném duchu napsal román ve verších //Don Juan// a povídkový soubor //Cesta do hor a jiné povídky//. (Jiří Pavelka)