1. učení, že <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země (Země)')">*Země</span> je středem (obvykle nehybným) <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesmír (Vesmír)')">*vesmíru</span>. Vyvíjí se z&nbsp;přirozeného lidského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('názor')">*názoru</span> na svět, podepřeného pohledem na otáčející se noční oblohu, zvláště poté, co je na základě námořních cest a&nbsp;astronomických pozorování obohacen o&nbsp;poznání kulatosti Země. V&nbsp;raných stadiích vědy a&nbsp;filozofie proto vítězí geocentrické pojetí, které se spojuje s&nbsp;představou o&nbsp;dokonalých, tj. kruhových a&nbsp;rovnoměrných pohybech nebeských těles. Aby tato představa souhlasila s&nbsp;realitou, je třeba vypracovat dosti složitý systém (nebeské sféry u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aristotelés ze Stageiry')">*Aristotela</span>, epicykly a&nbsp;excentrické deferenty u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ptolemaios, Klaudios')">*Ptolemaia</span>). Antická věda tak dosáhla pro potřeby doby dostatečně přesného popisu a&nbsp;předvídání nebeských pohybů. Geocentrické stanovisko podporovalo i&nbsp;pozorování pozemských dějů – pád těles k&nbsp;Zemi, zpomalování a&nbsp;zastavování vodorovných pohybů.$Opoziční heliocentrické učení se proto neprosadilo až do poloviny 16. století, kdy Mikuláš <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Koperník, Mikuláš')">*Koperník</span> v&nbsp;díle //De revolutionibus orbium coelestium libri VI// (Šest knih o&nbsp;obězích nebeských sfér, 1543) poukázal na přednosti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('heliocentrismus')">*heliocentrismu</span>. Tyto přednosti se uplatnily zásluhou nové fyziky (Galileo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Galilei, Galileo')">*Galilei</span>, Johannes <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kepler, Johannes')">*Kepler</span>). Poslední pokus o&nbsp;záchranu geocentrismu za cenu kompromisu učinil Tycho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Brahe, Tycho')">*Brahe</span>, podle něhož je Země ve středu vesmíru, ale otáčí se kolem své osy, a&nbsp;obíhá kolem ní jen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slunce (Slunce)')">*Slunce</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měsíc (Měsíc)')">*Měsíc</span>, zatímco planety obíhají kolem Slunce. Po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Newton, sir Isaac')">*Newtonově</span> formulaci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon')">*zákonů</span> mechaniky a&nbsp;gravitace koncem 16. století se již geocentrismus nemohl opřít o&nbsp;žádný fyzikální argument a&nbsp;byl prosazován pouze mocensky.$Popírání pohybů Země se odvolávalo zejména na starozákonní knihu //Jozue//, v&nbsp;níž Bůh na přání Jozueho dočasně pozastavil pohyb Slunce a&nbsp;Měsíce. Hlubší důvod lpění na geocentrismu bývá spatřován v&nbsp;tom, že dává člověku jakoby z&nbsp;Boží vůle důstojné privilegované místo ve vesmíru. Je ovšem možno vzpomenout, že střed vesmíru je také středem tíže a&nbsp;shromaždištěm hrubého materiálu, takže antická filozofie (Aristotelés, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Platón')">*Platón</span>) chápala kosmický prostor podrobený ideálním zákonům „sublunárního světa“ jako vznešenější místo než povrch Země. Tento postoj zachovává <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezie</span> (Karel Hynek <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mácha, Karel Hynek')">*Mácha</span>: „Vy hvězdy jasné, vy hvězdy ve výši …“). Hlavním důvodem zatvrzelého hájení geocentrismu byly patrně obavy z&nbsp;perspektiv moderní vědy, která hrozila rozvrácením vžitých jistot.$Smířlivý aspekt do sporu geocentrismu a&nbsp;heliocentrismu vnáší <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Einstein, Albert')">*Einsteinova</span> obecná teorie relativity, podle níž mají fyzikální zákony formálně stejný tvar ve všech vztažných soustavách (princip obecné kovariance), i&nbsp;když to neznamená rovnoprávnost soustav z&nbsp;hlediska kauzálních vysvětlení a&nbsp;matematických výpočtů. Geocentrické stanovisko může být výhodné v&nbsp;případě pozemských dějů a&nbsp;pozorování činěných pozemskými pozorovateli. Například //Hvězdářská ročenka// široce užívá geocentrických souřadnic.$Ideový základ geocentrismu zůstává přítomen v&nbsp;úvahách o&nbsp;hypotéze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hypotéza Gaia')">*Gaia</span> či o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('princip, antropický')">*antropickém principu</span>. Stále je otevřena možnost, že i&nbsp;když Země není privilegována fyzikálně, je přece jedinečná jako domov vyspělého života a&nbsp;inteligence (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rovnice, Drakeova')">*Drakeova rovnice</span>);$2. názor vztahující se k&nbsp;zemi jako k&nbsp;centru dění, polohy apod. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Novotný, Jan')">Jan Novotný</span>)