společný název pro starověká *indoevropská etnika sídlící ve starověké *Germánii, tj. na území mezi Severním (v antice Germánským) mořem, Rýnem, Dunajem, Labem a Vislou včetně jihu Skandinávského poloostrova a hovořící pragermánštinou. Označení pro Germány pochází od *Keltů, kteří na území, kam Germáni postupně od 4. století př. n. l. přicházeli ze severu, již delší dobu žili usedlým životem, věnovali se hospodaření a měli diferenciovaná *řemesla. Nově příchozí Germány tedy chápali jako přírodní lidi žijící toulavým způsobem v *lesích a živících se *lovem*rybolovem. Antický svět s nimi poprvé přišel do styku během výpravy Pýthea z Massálie, který roku 345 př. n. l. podnikl cestu k jantarovému pobřeží severní Evropy. Poté, co se usadili a začali se věnovat *zemědělství, rozdělili se Germáni do tří velkých skupin: //severní// (Kimbrové, Herulové, Teutoni), //východní// (Burgundové, Gótové, Rugiové, Vandalové) a //západní// (Cheruskové, Suebové). Nejvýznamnějším antickým pramenem týkajícím se Germánů a popisujícím jejich způsob života je *Tacitův spis //De origine et situ Germanorum// (O původu Germánů a jejich osídlení) z roku 98.$Ke kmenové diferenciaci Germánů docházelo od 2. století př. n. 1., kdy začali postupně osídlovat severní části Německa a dostali se do styku s *Římany a jinými etniky ve střední Evropě. Rychle si osvojili znalosti výroby a zpracování *bronzu a později *železa. První stěhování je zaznamenáno u kmenů *Kimbrů*Teutonů kolem roku 120 př. n. 1. Po nich to byli zejména *Svévové, kteří se usídlili pod vedením Ariovista na horním Rýnu a dále v Galii. *Batavové a další kmeny se usadili při ústí Rýna, *Kvádové*Markomani směřovali do Čech a na Moravu atd. Při hranicích s Římem, na Dunaji a na Labi vznikly posléze silné *kmenové svazy *Cherusků (vůdce Arminius) a Markomanů (vůdce *Marobud), ale brzy se rozpadly na jednotlivá etnika. K severním Germánům náleželi *Islanďané, *Normané, *Vikingové ad.; k východním Germánům se počítali *Burgundové, *Gepidové, *Gótové, Rugiové, *Vandalové aj.; k západním patřili *Anglové, *Batavové, *Frísové, *Cheruskové, Ingveoni, *Jutové, *Sasové, *Svévové ad. Nejznámější ze západních Germánů jsou *Frankové; formovali se teprve ve 3. století n. 1. sloučením několika významnějších germánských kmenů, podobně jako *Alemani, *Bavoři a další etnika v průběhu 1. tisíciletí. Frankové však dali hlavní podnět v 8. století k dalšímu sjednocování germánských kmenů a k počátečnímu formování německé pospolitosti a posléze národa. Germánského původu jsou a *germánskými jazyky hovoří dnes *Němci, *Nizozemci, *Rakušané, *Vlámové, částečně *Angličané, *Dánové, *Islanďané, *Norové, *Švédové*Švýcaři. (Jaroslav Malina, Zdeněk Tvrdý)