též novokřtěnci na Moravě, toufaři (německy: //Haushaben, Täufer//), příslušníci anabaptistické *sekty (*bratři, hutteriánští), kteří od 16. století přicházeli z Německa a Nizozemska na jižní Moravu a západní Slovensko. Vytvářeli samostatné osady s vlastními církevními, politickými a hospodářskými *samosprávami (zásady: společné vlastnictví, práce pro *obec, kolektivní bydlení, společná výchova dětí, péče o staré a nemocné). Vynikali jako všestranní řemeslníci (zejména výrobci *keramiky [*fajáns], jejíž *technologie přetrvala v lidové výrobě). Na konci 16. století bylo na jižní Moravě 57 habánských dvorů na 25 panstvích (zejména u Žerotínů). V 17. století se jejich systém společného hospodaření rozpadl a od 18. století, především za vlády *Marie Terezie (1717–1780), prchají před pokatoličtěním přes střední Slovensko a Gemer do Sedmihradska a Černomoří. Dodnes jejich komunity existují především v USA a Kanadě. (František Čapka, Jaroslav Malina, Josef Unger)