*archeologická lokalita s osídlením náležejícím předkeramickému (7 vrstev, kolem roku 7000 př. n. l.) a keramickému *neolitu (4 vrstvy, IX–VI), jakož i *eneolitu (5 vrstev, V–I, asi 5500–5000 př. n. l.); hlavní neolitické a eneolitické naleziště jihozápadního Turecka se vztahy k evropské pevnině. Archeologický výzkum zde v letech 1957–1960 provedl britský archeolog James *Mellaart.$Obyvatelé *vesnice předkeramického neolitu se živili *zemědělstvím (plané i pěstované *pšenice, *ječmen, *čočka) a za pomoci ochočených *psů lovili divoké *ovce, *kozy, *tury a *jeleny. Pracovali s *kamenem a *kostí. Žili v pravoúhlých cihlových domech na kamenných základech, přilehlé dvory byly vybaveny topeništi a prostorami k ukládání zásob. Omítky nesou stopy červeně a světle žlutě malovaných a vlešťovaných vzorů. Lidské lebky na podlahách naznačují uctívání zvlášť zasloužilých členů obce. V době keramického neolitu se tu pěstovala pšenice, ječmen, *hrách a sbíraly lesní plody, byl loven jelen, zubr, divoká ovce a koza a snad levhart. Z *hlíny vyráběli zdejší osadníci leštěnou *keramiku a sošky žen, obráběli kámen, kost, *kov (*měď), zhotovovali i předměty z organických pletiv (koše) a *textilu. K péči o zevnějšek náležela výroba ozdob a práce s kosmetickými přípravky. Z naleziště pocházejí i předměty ze vzdálených oblastí (mořské mušle). Ve stavbě se objevuje užití dřevěných trámů a maltových podlah a omítek. Eneolitické vrstvy jsou charakterizovány velmi výraznou keramikou s geometrickými vzory malovanými červeně na světle žlutém pozadí. Z této doby pochází *opevnění sídliště mohutnou zdí (vrstva II). (Petr Charvát)