britský sociální antropolog a&nbsp;přírodovědec; přispěl k&nbsp;formování moderní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologie</span>. Vzdělání získal na University of Cambridge (BA, 1878), doktorát obhájil na téže <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzita')">*univerzitě</span> v&nbsp;roce 1897 (Sc.D.), kde také od roku 1901 působil až do své smrti.$Haddon v&nbsp;osmdesátých letech 19. století zastával post profesora v&nbsp;Royal College of Science v&nbsp;Dublinu, a&nbsp;to se zaměřením na mořskou biologii. V&nbsp;letech 1888–1889 podnikl vědeckou expedici do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úžina, Torresova')">*Torresovy úžiny</span>, jejímž cílem bylo studium utváření korálových útesů. Vedle zmíněného výzkumu se věnoval také studiu domorodých kultur této oblasti. Postupoval s&nbsp;pomocí tehdy rozšířené příručky //Notes and Queries on Anhtropology, for Use of Travelers and Residents in Uncivilized Lands //(Poznámky a&nbsp;otázky pro antropologii pro potřebu cestovatelů a&nbsp;obyvatel necivilizovaných zemí, 1874), kterou vydala Royal Anthropological Institute. Haddon podle manuálu zaznamenával <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('legenda')">*legendy</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zvyk')">*zvyky</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('víra')">*víry</span> původního obyvatelstva. Kromě toho získal <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('artefakt')">*artefakty</span>, které mu pomohly uhradit náklady na expedici. Po návratu se začal věnovat antropologii, ačkoli tehdy na britských univerzitách neexistovala žádná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('katedra')">*katedra</span> sociální antropologie nebo etnologie. Během letních měsíců sbíral etnografická data na pobřeží Irska, na jejichž základě publikoval dílo //Aran Islands// (Aranské ostrovy, 1893). Publikoval i&nbsp;další práce a&nbsp;statě na antropologická témata a&nbsp;udržoval kontakty s&nbsp;řadou antropologů. Od roku 1894 přednášel <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, fyzická')">*fyzickou antropologii</span> na katedře anatomie University of Cambridge.$Díky kontaktům se mu podařilo získat finanční zdroje na uspořádání nové expedice do Torresovy úžiny, která byla tentokrát výhradně zaměřena na studium původního obyvatelstva. Pro tyto účely sestavil interdisciplinární tým: lingvista Sidney Herbert Ray (1858–1939), lékař a&nbsp;antropolog Charles Gabriel Seligman (1873–1940), antropolog a&nbsp;fotograf výpravy Anthony Wilkin (?–1901), psychiatr a&nbsp;antropolog William Halse <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Rivers, William Halse Rivers')">*Rivers</span> (1864–1922) a&nbsp;psychologové William McDougall (1871–1938) a&nbsp;Charles Samuel Myers (1873–1946). Během expedice byly využity některé výzkumné metody, techniky a&nbsp;nástroje, které jsou dnes běžnou součástí intenzivního antropologického výzkumu – psychologické testy, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metoda, genealogická')">*genealogická metoda</span> (Rivers), fotografování a&nbsp;využití fonografu. Během expedice byl získán rozsáhlý materiál, který zahrnoval kresby, mapy, deníky, fotografie a&nbsp;zejména rozsáhlý soubor artefaktů, který je dnes součástí sbírek britských muzeí a&nbsp;patří k&nbsp;nejlépe zdokumentovaným souborům artefaktů z&nbsp;jednoho areálu. Na expedici získaly zkušenosti dvě klíčové postavy britské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, sociální')">*sociální antropologie</span>, Seligman a&nbsp;Rivers, kteří vychovali vlivnou generaci britských sociálních antropologů.$V roce 1901 se James George <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Frazer, James George')">*Frazer</span> (1854–1941) na University of Cambridge zasadil o&nbsp;vytvoření místa pro Haddona, a&nbsp;to se zaměřením na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnologie')">*etnologii</span>. Haddon následně podnikl studijní cestu na univerzity a&nbsp;do muzeí ve Spojených státech amerických. Po návratu, inspirován Franzem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Boas, Franz')">*Boasem</span> (1858–1942), prosadil na Oxfordské univerzitě studijní program antropologie, který byl založen na Boasově modelu. V&nbsp;roce 1906 vznikl postgraduální program s&nbsp;důrazem na terénní antropologii. V&nbsp;roce 1913 byl rovněž z&nbsp;jeho iniciativy zahájen pregraduální program. Haddon během své akademické kariéry systematicky usiloval o&nbsp;výchovu odborníků na plánování a&nbsp;organizování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('výzkum, antropologický terénní')">*terénních antropologických výzkumů</span> s&nbsp;důrazem na osvojování metodologických nástrojů. Tento trend britské sociální antropologie směrem k&nbsp;terénní antropologii svébytným způsobem završil talentovaný zakladatel moderní antropologie Bronisław Kasper <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malinowski, Bronisław Kasper')">*Malinowski</span> (1884–1942).$Haddonova expedice do Torresovy úžiny představuje mezník v&nbsp;dějinách antropologie, neboť představuje přechod antropologů z&nbsp;knihoven do terénu. Antropologové se tímto krokem přestali spoléhat jen na útržkovité informace od misionářů, cestovatelů a&nbsp;dobrodruhů. Materiál a&nbsp;data, která Haddon s&nbsp;členy týmu během expedice získal, vyšla v&nbsp;šestisvazkovém díle //Reports of the Cambridge Anthropological Expedition to Torres Strait// (Zprávy Cambridžské expedice do Torresovy úžiny, 1902–1935), která dosud představuje hlavní zdroj o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnografie')">*etnografii</span> Torresovy úžiny. Kromě uvedeného díla je Haddon autorem spisu //The Races of Man and Their Distribution// (Lidské rasy a&nbsp;jejich rozšíření, 1924) a&nbsp;posmrtně vydaného spisu //Smoking and Tobacco Pipes in New Guinea// (Kouření a&nbsp;dýmky na Nové Guineji, 1946). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Soukup, Martin')">Martin Soukup</span>)