britský sociální antropolog a přírodovědec; přispěl k formování moderní *antropologie. Vzdělání získal na University of Cambridge (BA, 1878), doktorát obhájil na téže *univerzitě v roce 1897 (Sc.D.), kde také od roku 1901 působil až do své smrti.$Haddon v osmdesátých letech 19. století zastával post profesora v Royal College of Science v Dublinu, a to se zaměřením na mořskou biologii. V letech 1888–1889 podnikl vědeckou expedici do *Torresovy úžiny, jejímž cílem bylo studium utváření korálových útesů. Vedle zmíněného výzkumu se věnoval také studiu domorodých kultur této oblasti. Postupoval s pomocí tehdy rozšířené příručky //Notes and Queries on Anhtropology, for Use of Travelers and Residents in Uncivilized Lands //(Poznámky a otázky pro antropologii pro potřebu cestovatelů a obyvatel necivilizovaných zemí, 1874), kterou vydala Royal Anthropological Institute. Haddon podle manuálu zaznamenával *legendy, *zvyky*víry původního obyvatelstva. Kromě toho získal *artefakty, které mu pomohly uhradit náklady na expedici. Po návratu se začal věnovat antropologii, ačkoli tehdy na britských univerzitách neexistovala žádná *katedra sociální antropologie nebo etnologie. Během letních měsíců sbíral etnografická data na pobřeží Irska, na jejichž základě publikoval dílo //Aran Islands// (Aranské ostrovy, 1893). Publikoval i další práce a statě na antropologická témata a udržoval kontakty s řadou antropologů. Od roku 1894 přednášel *fyzickou antropologii na katedře anatomie University of Cambridge.$Díky kontaktům se mu podařilo získat finanční zdroje na uspořádání nové expedice do Torresovy úžiny, která byla tentokrát výhradně zaměřena na studium původního obyvatelstva. Pro tyto účely sestavil interdisciplinární tým: lingvista Sidney Herbert Ray (1858–1939), lékař a antropolog Charles Gabriel Seligman (1873–1940), antropolog a fotograf výpravy Anthony Wilkin (?–1901), psychiatr a antropolog William Halse *Rivers (1864–1922) a psychologové William McDougall (1871–1938) a Charles Samuel Myers (1873–1946). Během expedice byly využity některé výzkumné metody, techniky a nástroje, které jsou dnes běžnou součástí intenzivního antropologického výzkumu – psychologické testy, *genealogická metoda (Rivers), fotografování a využití fonografu. Během expedice byl získán rozsáhlý materiál, který zahrnoval kresby, mapy, deníky, fotografie a zejména rozsáhlý soubor artefaktů, který je dnes součástí sbírek britských muzeí a patří k nejlépe zdokumentovaným souborům artefaktů z jednoho areálu. Na expedici získaly zkušenosti dvě klíčové postavy britské *sociální antropologie, Seligman a Rivers, kteří vychovali vlivnou generaci britských sociálních antropologů.$V roce 1901 se James George *Frazer (1854–1941) na University of Cambridge zasadil o vytvoření místa pro Haddona, a to se zaměřením na *etnologii. Haddon následně podnikl studijní cestu na univerzity a do muzeí ve Spojených státech amerických. Po návratu, inspirován Franzem *Boasem (1858–1942), prosadil na Oxfordské univerzitě studijní program antropologie, který byl založen na Boasově modelu. V roce 1906 vznikl postgraduální program s důrazem na terénní antropologii. V roce 1913 byl rovněž z jeho iniciativy zahájen pregraduální program. Haddon během své akademické kariéry systematicky usiloval o výchovu odborníků na plánování a organizování *terénních antropologických výzkumů s důrazem na osvojování metodologických nástrojů. Tento trend britské sociální antropologie směrem k terénní antropologii svébytným způsobem završil talentovaný zakladatel moderní antropologie Bronisław Kasper *Malinowski (1884–1942).$Haddonova expedice do Torresovy úžiny představuje mezník v dějinách antropologie, neboť představuje přechod antropologů z knihoven do terénu. Antropologové se tímto krokem přestali spoléhat jen na útržkovité informace od misionářů, cestovatelů a dobrodruhů. Materiál a data, která Haddon s členy týmu během expedice získal, vyšla v šestisvazkovém díle //Reports of the Cambridge Anthropological Expedition to Torres Strait// (Zprávy Cambridžské expedice do Torresovy úžiny, 1902–1935), která dosud představuje hlavní zdroj o *etnografii Torresovy úžiny. Kromě uvedeného díla je Haddon autorem spisu //The Races of Man and Their Distribution// (Lidské rasy a jejich rozšíření, 1924) a posmrtně vydaného spisu //Smoking and Tobacco Pipes in New Guinea// (Kouření a dýmky na Nové Guineji, 1946). (Martin Soukup)