koncept, který použila americká kulturní antropoložka Ruth *Benedictová ve své knize //The Chrysanthemum and the Sword: Patterns of Japanese Culture// (Chryzantéma a meč: Vzorce japonské kultury, 1946) při popisu japonské civilizace v protikladu k civilizaci západní označované jako „kultura viny“. Podle Benedictové „kultura viny“ vštěpuje jedinci kategorické morální imperativy, které mají absolutní platnost, a spoléhá na rozvoj jeho osobního svědomí, zatímco v „kultuře hanby“ se jedinec cítí provinile jen v případě, že je přistižen při jednání, které odporuje zásadám platným v rámci daného kolektivu a jedinec tak ztrácí v očích dané komunity svoji „tvář“. Toto zjednodušené dichotomické pojetí nebere v úvahu skutečnost, že pocity „hanby“ a „viny“ jsou doložitelné v obou civilizačních okruzích. (Jan Sýkora)