klasické filozofické dílo objasňující na více než 1 300 krátkých příbězích podstatu a základní principy japonského samurajského kodexu //*bušidó// (Cesta válečníka). Za autora je považován Jamamoto Cunetomo (1659–1719), vazal knížete Nabešimy Micušigeho (1632–1700), pána provincie Hizen (dnešní prefektura Saga na Kjúšú), který je nadiktoval svému žáku Nobumotoovi Taširoovi (1678–1748). Podstata samurajské filozofie je shrnuta již v počáteční větě „Bušidó spočívá ve smrti“, jež naznačuje, že pouze *samuraj připravený kdykoli položit svůj život může dokonale sloužit svému pánu.$Kniha byla zamýšlena jako příručka pro mladé samuraje, jelikož však obsahovala řadu extrémních názorů, které se dostávaly do rozporu s oficiálními zásadami tokugawského systému, byla brzy po svém vzniku zakázána. Oživení zájmu o //Hagakure// nastalo ve druhé polovině období *Meidži (1868–1912), kdy ho studovali především stoupenci japonského *nacionalismu. Vysokou morálně etickou hodnotu díla oceňoval i japonský dramatik a spisovatel Jukio *Mišima (1925–1970), který vybral hlavní myšlenky //Hagakure// a společně se svými komentáři je vydal pod názvem //Hagakure njúmon// (Úvod do Hagakure, 1967). (Jan Sýkora)