středověká literatura o&nbsp;životě světců a&nbsp;mučedníků, která působila na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('veřejnost')">*veřejnost</span> díky poutavosti příběhů a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zázrak')">*zázraků</span> a&nbsp;kromě bohoslužebných a&nbsp;náboženských funkcí plnila ve středověku i&nbsp;funkce literární; vyvinula se z&nbsp;mučednických akt (martyria), tj. soudních protokolů z&nbsp;procesů s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťané')">*křesťany</span> (pronásledovanými v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Imperium Romanum')">*římské říši</span>) a&nbsp;z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('legenda')">*legend</span> o&nbsp;životě svatých, zejména <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mnich')">*mnichů</span>. Na počátku byl //Život sv. Antonína// (od 3. století), životopisy prodělaly složitý vývoj, od 13. století se jako pramen hagiografie používaly papežské kanonizační <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bula')">*buly</span>; byly sestavovány sbírky. Od 16. století se v&nbsp;životopisech světců objevovala snaha o&nbsp;historickou kritičnost; k&nbsp;nejvýznamnějším patřila //Acta sanctorum// (Skutky svatých), vydávaná od roku 1643 do 19. století. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čapka, František')">František Čapka</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sochorová, Ludmila')">Ludmila Sochorová</span>)