podlouhlá *vrhací zbraň s jednou nebo dvěma řadami zubů na dříku a špičatou distální částí. Proximální část je určena k připevnění k ratišti. Charakteristickým znakem harpun je jejich připojení k lovci či násadě provazem upevněným na bázi, která byla za tímto účelem upravena (perforace, rozšíření). *Surovinou pro výrobu harpun bylo nejčastěji *paroží, nebo *mamutovina. Úkolem harpun bylo znemožnění úniku zasaženého *zvířete pomocí spojení s lovcem. Harpuny jsou většinou spojovány s lovem mořských savců a ryb, mohly být vrhány za pomocí *vrhače oštěpů, nebo také *luku. Časté jsou v *magdalénienu (tzv. vůdčí *fosilie), také *azilienu a *neolitu. (Michaela Zelinková)