věštec (u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Etruskové')">*Etrusků</span>) předpovídající budoucnost podle tvaru <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hepar')">*jater</span> obětovaného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zvíře')">*zvířete</span>, nejčastěji ovcí. Jako pomůcku používali modely jater rozdělené do jednotlivých sektorů označených jmény <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohů</span> a&nbsp;dalších zejména nebeských jevů. Byl nalezen podrobně popsaný bronzový model v&nbsp;Piazenze a&nbsp;známe i&nbsp;další, například alabastrový v&nbsp;Perugii. Podobně jako další zástupci etruské inspirované <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mantika')">*mantiky</span> se haruspikové s&nbsp;příchodem etruské dynastie Tarquiniovců rozšířili i&nbsp;v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řím')">*Římě</span>. O&nbsp;věrohodnosti jejich učení měli učení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Římané')">*Římané</span> své pochybnosti, vyjádřil je například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Cicero, Marcus Tullius C.')">*Cicero</span> ve své poznámce, že se diví, proč se dva haruspikové na potkání jeden druhému nesmějí (z&nbsp;toho důvodu, že jejich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('věštění')">*věštění</span> nevycházejí z&nbsp;konkrétních poznatků a&nbsp;fakt, ale jsou nahodilá). Nicméně obliba haruspiciny přetrvala až do pozdní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antika')">*antiky</span> a&nbsp;zanikla až na konci 4. století, kdy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('císař')">*císař</span> Theodosius svými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('edikt')">*edikty</span> z&nbsp;let 391 a&nbsp;393 zakázal provozování veškerých pohanských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kultů</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pardyová, Marie')">Marie Pardyová</span>)