egyptská královna 18. dynastie Hatšepsut Maatkare; ujala se *vlády po předčasné smrti svého manžela Thutmose II. Využila přitom nezletilosti následníka trůnu (a svého nevlastního syna) Thutmose III. Její nárok na trůn podpořilo Amonovo kněžstvo, které prohlásilo, že jejím otcem je král bohů *Amon. Hatšepsutin nevlastní syn Thutmose III. se nicméně stal jejím formálním spoluvládcem. Cílevědomá Hatšepsut přijala hned od počátku výhradně mužskou úlohu *faraona. Na rozdíl od svých předchůdců prosazovala důslednou mírovou zahraniční politiku (okázalé obchodní výpravy do Puntu a na *Krétu). Opírala se o schopné a oddané *úředníky, zvláště o svého stavitele a mluvčího Senenmuta. Její nejpozoruhodnější stavbou je terasovitý vápencový chrám v Dér el-Bahrí, jenž se nazýval „Svátost svátostí“. Jeho součástí je přístupová rampa, tři terasy s pilíři a sloupy, dvory, kaple bohů, síň s oltářem a svatyně. Znamenitá je chrámová reliéfová malovaná výzdoba. Dvě královniny *hrobky se nacházejí jak v Údolí králů, tak také v samotném Dér el-Bahrí. Celoživotní nenávist Thutmose III. k jeho nevlastní matce se projevila tím, že po Hatšepsutině smrti nechával důsledně ve všech chrámech odtesávat její jméno a odstraňoval všechny památky na její vládu. (Břetislav Vachala)