vůdčí postavení, prvenství, vedoucí úloha určité společenské skupiny nebo třídy. Idea hegemonie se pojí s&nbsp;představou o&nbsp;předurčení či vyvolenosti dané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrstva, společenská')">*společenské vrstvy</span> k&nbsp;vedení ostatních členů společnosti, jimž se naopak přisuzuje neschopnost vést sebe sama a&nbsp;řídit svoje záležitosti. Oprávnění k&nbsp;hegemonickému postavení se opírá o&nbsp;uznání vojenské, kulturní, hospodářské, politické či náboženské převahy vůdčí vrstvy nad vedenými skupinami, například v&nbsp;té podobě, jak ji vystihl Georg Wilhelm Friedrich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hegel, Georg Wilhelm Friedrich')">*Hegel</span> v&nbsp;dialektice //Pána a&nbsp;raba// v&nbsp;díle //Phänomenologie des Geistes// (1807, česky: //Fenomenologie ducha//. Praha: Československá akademie věd, 1960).$Pojetí hegemonie podléhalo historickým změnám; od původní nadvlády jednotlivce ve skupině, přes výsadní postavení některé společenské vrstvy či národa v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konfederace')">*konfederaci</span> nebo jiném seskupení států až po dominanci vnější zahraniční moci nad jinými formálně suverénními státy (například hegemonie SSSR nad svými bývalými satelity či současná dominance USA v&nbsp;globálním měřítku). Marxistická teorie chápala hegemonii jako vedoucí postavení jedné společenské třídy vedené svým předvojem, politickou stranou znalou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákonitost')">*zákonitostí</span> dějin, podle kterých se má postupovat k&nbsp;beztřídní společnosti. Současné teorie hegemonie jsou mnohem propracovanější a&nbsp;odpovídají složitější a&nbsp;dynamičtější struktuře moderních společností. Příkladem může být koncepce francouzského teoretika Pierra <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bourdieu, Pierre Félix')">*Bourdieua</span>, podle kterého má hegemonie podobu symbolické síly či násilí, jež předepisuje individuu určité formy jednání a&nbsp;chování, aniž by si jednotlivci vůbec uvědomovali, že jsou řízeni a&nbsp;ovládáni. Naopak je tento systém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> vede k&nbsp;tomu, aby se snažili získat co největší podíl na „symbolickém kapitálu moci“ a&nbsp;mohli se v&nbsp;určité oblasti (Bourdieu mluví o&nbsp;„poli“) podílet na ovládání ostatních. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Horyna, Břetislav')">Břetislav Horyna</span>)