americký spisovatel *science fiction. Již od dětství se zajímal zejména o astronomii. V roce 1925 nastoupil na Námořní akademii v Annapolisu, kterou ukončil roku 1929. Poté sloužil ve vojenském námořnictvu USA, dokud neodešel v roce 1934 ze zdravotních důvodů (tuberkulóza) do výslužby. Možná právě proto si Heinlein později tak vážil věrnosti, vůdcovství a dalších vojenských ctností. Prošel několika zaměstnáními a bez úspěchu se též pokusil věnovat politické dráze, a to jako levicově orientovaný politik. Ve snaze vymanit se z chudoby začal s publikačními pokusy a v roce 1939 mu byla otištěna první povídka. Postupně se profiloval jako autor science fiction orientovaný na sociální témata. Pokusil se o popis budoucího vývoje lidstva. Po napadení USA Japonskem se Heinlein znovu hlásil do služby v armádě, ale nebyl přijat ze zdravotních důvodů. Po bombardování Hirošimy a Nagasaki, skončení *druhé světové války a současně se začátkem *studené války se věnoval politickým tématům a začal být uznáván i mimo čtenářskou obec vědeckofantastického žánru. Za důležitou složku Heinleinovy tvorby jsou považovány romány pro mládež z 50. let, které vychovávaly k vlastenectví a úctě ke svobodám celou generaci Američanů a propagovaly vědu. Nejznámějším a současně posledním románem z tohoto období je //Starship Troopers// (Hvězdná pěchota, 1959), kterému však bývá často vyčítán *militarismus (*volební právo mají mít jen ti, kdo slouží nebo sloužili v armádě). Následující desetiletí představuje nejplodnější autorovo období a je reprezentováno dvěma známými a možná nejzdařilejšími romány //Stranger in a Strange Land// (Cizinec v cizí zemi, 1961) a //The Moon Is a Harsh Mistress// (Měsíc je drsná milenka, 1966). Hrdinové těchto románů jsou individualisté, kteří si nade vše cení lidské svobody (a také tělesné lásky). Po prodlevě způsobené nemocemi napsal román //Time Enough for Love// (Dost času na lásku, 1973). Po dalších zdravotních peripetiích publikoval ještě několik významných románů, například //The Number of the Beast// (Číslo bestie, 1980) a //The Cat Who Walks Through Walls// (Kočka, která prochází zdí, 1987), které již nebyly tak dobře přijaty jako romány předchozího období. Oba začínají jako dobrodružné příběhy, ke konci však přecházejí ve filozofující fantazie.$Heinlein vytváří jako první mezi autory science fiction komplexní obraz budoucnosti, její „historii“. Jeho dílo je naplněno filozofickými úvahami s přesahem do *metafyziky. Zastával hypotézu, že použitím správného jazyka se jedinec může duševně osvobodit, a dokonce se může stát nadčlověkem. Heinlein byl také ovlivněn *psychoanalýzou Sigmunda *Freuda. Zastával *kulturní relativismus a byl odpůrcem *rasismu, i když ne zcela důsledným. Řada jeho hrdinů je černé pleti. Heinleinovy politické *názory byly proměnlivé, vždy však inklinoval k *liberalismu a svobodě jednotlivce, kterou nadřazoval i demokratickému společenskému systému, vystupoval proti zasahování *náboženství do *politiky. Zejména v první polovině svého života tíhl k *socialismu, avšak byl přesvědčeným antikomunistou. V jednom ze svých románů dokonce podal návod, jak by si mělo počínat podzemní hnutí v autoritářském režimu.$Robert A. Heinlein je s Isaakem *Asimovem a Arthurem C. *Clarkem považován za jednoho ze tří mistrů západní science fiction, které dodal především sociální dimenzi. Styl jeho psaní je dnes označován jako „hard science fiction“. (Vojtěch Mornstein)