český lékař a&nbsp;historický antropolog. Po promoci v&nbsp;roce 1884 se věnoval psychiatrii v&nbsp;Královském českém zemském ústavu pro choromyslné v&nbsp;Praze (1885–1894); roku 1891 se habilitoval na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Karlova univerzita')">*Univerzitě Karlově</span> v&nbsp;Praze pro psychiatrii a&nbsp;neurologii (krátce pak byl suplujícím profesorem). Bratr Jan Hellich, známý archeolog, jej uvedl do „družiny“ prof. Josefa Ladislava <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Píč, Josef Ladislav')">*Píče</span> a&nbsp;po přeložení do Dobřan u&nbsp;Plzně (primář psychiatrické léčebny, 1894) se Hellich začal tomuto oboru také věnovat. Později se vrátil do Prahy a&nbsp;od roku 1908 do smrti byl prvním ředitelem Zemského psychiatrického ústavu v&nbsp;Praze-Bohnicích. Věnoval se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, fyzická')">*fyzické antropologii</span>, zejména studiu lebek z&nbsp;archeologických nálezů ve spolupráci s&nbsp;J. L. Píčem, v&nbsp;jím řízených //Památkách archeologických// publikoval řadu prací (Praehistorické lebky v&nbsp;Čechách ze sbírky Musea království Českého, 1899; Lebka svaté Ludmily a&nbsp;kritická úvaha o&nbsp;staročeských lebkách [asi do XIII. století po Kr.], 1902). Kromě toho roku 1905 uveřejnil lebky z&nbsp;bulharské Aboby-Plisky. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sklenář, Karel')">Karel Sklenář</span>)