český malíř a archeolog. Oblíbený portrétista české společnosti (ze 40. let 19. století pocházejí známé portréty Boženy *Němcové a Františka *Palackého) se díky přátelství s Palackým stal roku 1842 správcem právě osamostatněné archeologické sbírky Národního muzea v Praze, tedy prvním českým archeologem-profesionálem. V této funkci mj. prováděl první oficiální terénní výzkumy u nás a sepsal první příručku české archeologie, v níž je u nás poprvé aplikováno tehdy nové členění *pravěku na *dobu kamennou, *bronzovou*železnou. Po náhlém odchodu z Národního muzea roku 1847 se však už k archeologii nevrátil a stal se vyhledávaným malířem církevních námětů. (Karel Sklenář)