[archeologie], typ *megalitického kultovního objektu, představovaný velkým kruhem, tvořeným kolmo vztyčenými kamennými monolity (výjimečně v případě Stonehenge spojenými na vrcholcích kamennými překlady) a zevně obklopeným kruhovým *příkopem a valem. Henge je objektem charakteristickým zejména pro Britské ostrovy v údobí *eneolitu až *doby bronzové; některými rysy se blíží *rondelu, který je však staršího původu (*neolit).$Termín henge bývá v archeologické literatuře někdy vztahován i na obdobné objekty, v nichž jsou namísto kamenných monolitů použity dřevěné sloupy, opět ale s kruhovým příkopem a valem na vnější straně. (Viz též *stavitelství, megalitické.) (Karel Sklenář)