specifický druh novověké rasové ideologie (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teorie, rasová')">*teorie, rasová</span>) prosazující nadřazenost hypotetické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('árijská rasa')">*árijské rasy</span> nad tzv. rasami nižšími. Árijská ideologie se stala ve 20. století integrální součástí politické ideologie nacistického Německa a&nbsp;inspirovala program rozsáhlé etnické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('genocida')">*genocidy</span> zaměřený zejména proti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Židé')">*Židům</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Slované')">*Slovanům</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Romové')">*Romům</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('holocaust')">*holocaust</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šoa')">*šoa</span>).$Důležitým intelektuálním impulzem zrodu árijské ideologie byl poznatek Williama Jonese (1746–1794) a&nbsp;dalších představitelů //Royal Asiatic Society// (Královské asijské společnosti) v&nbsp;Kalkatě z&nbsp;roku 1786 o&nbsp;příbuznosti některých evropských a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indické')">*indických jazyků</span> a&nbsp;existenci indoevropské lingvistické rodiny založené na genetické souvislosti se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sanskrt')">*sanskrtem</span>.$V důsledku asimilace tohoto vědeckého poznatku ideologií <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('romantismus')">*romantismu</span> a&nbsp;moderního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nacionalismus')">*nacionalismu</span> se zrodila vize prehistorické rasy, která poskytla západní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace')">*civilizaci</span> příležitost prostřednictvím Indie se emancipovat od biblické tradice. Hypotetičtí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Árijci')">*Árijci</span> nahradili v&nbsp;genealogické imaginaci Západu starohebrejské patriarchy.$Termín „árijský“ použil v&nbsp;roce 1763 francouzský badatel a&nbsp;překladatel //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Avesta')">*Avesty</span>// Abraham Hyacinth <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Anquetil Duperron, Abraham Hyacinthe')">*Anquetil Duperron</span> (1731–1805), který si jej vypůjčil od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hérodotos')">*Hérodota</span>, jenž pojmem //Arjan// označoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Peršané')">*Peršany</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Médové')">*Médy</span>. Zmíněný výraz převzali němečtí autoři; zpopularizoval jej Friedrich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Schlegel, Friedrich')">*Schlegel</span> (1772–1829) a&nbsp;ve druhé polovině 19. století přispěl k&nbsp;jeho oblibě podstatnou měrou Friedrich Max <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Müller, Friedrich Max')">*Müller</span> (1823–1900) působící na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('univerzita')">*univerzitě</span> v&nbsp;Oxfordu. K&nbsp;formování árijské ideologie přispěli rovněž August Wilhelm Schlegel (1767–1845) a&nbsp;Ferdinand Eckstein (1789–1861), který hlásal spřízněnost mezi středověkým Německem a&nbsp;soudobou Indií ve snaze polemizovat s&nbsp;hodnotovou orientací moderní doby.$Nejznámějším představitelem árijské ideologie 19. století byl bezpochyby francouzský diplomat, publicista a&nbsp;pozdně romantický spisovatel a&nbsp;básník Joseph-Arthur de <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gobineau, Joseph Arthur de')">*Gobineau</span> (1816–1882), který ve svém spisu //Essai sur ľinégalité des races humaines// (Pojednání o&nbsp;nerovnosti lidských ras, 1853 [sv. I, II], 1855 [sv. III, IV], česky: //O&nbsp;nerovnosti lidských plemen//. Praha: Orbis, 1941–1942, 2 sv. [zkrácený překlad]) spojil tradiční tezi o&nbsp;Árijcích jako tvůrcích velkých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace, čínská')">*civilizací</span> s&nbsp;dobovými antropologickými a&nbsp;filologickými poznatky a&nbsp;učením o&nbsp;škodlivosti míšení mezi jednotlivými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rasa')">*rasami</span> a&nbsp;vytvořil působivý mytopoetický rasový výklad lidských dějin.$Popularita Gobineauova díla, které obdivoval například hudební skladatel Richard Wagner, a&nbsp;vliv sociálního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('darwinismus, sociální')">*darwinismu</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kraniometrie')">*kraniometrie</span> (Paul <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Broca, Pierre Paul')">*Broca</span>, Andreas Adolf <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Retzius, Anders Adolf')">*Retzius</span>) učinily z&nbsp;árijské ideologie atraktivní učení, které dokázalo oslovit na přelomu 19. a&nbsp;20. století širší vzdělanou veřejnost. Knihy Jamese Henryho Breasteda (1864–1935), Ernsta Curtia (1814–1896), Friedricha Delitsche (1850–1922), Constantina Frantze (1817–1891), Ernsta Heinricha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Haeckel, Ernst Heinrich Philipp August')">*Haeckela</span> (1834–1919), Paula de Lagardeho (1827–1891), Josepha Ernesta Renana (1823–1892), Josefa Strzygowskiho (1862–1941) nebo Isaaca Taylora (1829–1901) propagovaly nadřazenost árijské rasy, jež byla vesměs ztotožněna s&nbsp;obyvateli severozápadní Evropy a&nbsp;Severní Ameriky.$Historik <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce, Velká francouzská')">*Velké francouzské revoluce</span> Jules Michelet (1798–1874) vydal roku 1864 alternativní „árijskou bibli“ zvanou //Bible de l’humanité// (Bible humanity, česky: //Svaté písmo člověčenstva//, 1865). Příslušnost k&nbsp;árijské rase již neurčovala příbuznost se sanskrtem, ale <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dolichokranní')">*dolichokranní</span>, protáhlý tvar lebky (i&nbsp;když někteří autoři přiřkli Árijcům naopak široký, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brachykranní')">*brachykranní</span> typ lebky). Kniha //Die Grundlagen des neunzehnten Jahrhunderts// (1899, česky: //Základy 19. století//, 1910) Houstona Stewarta <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Chamberlain, Houston Stewart')">*Chamberlaina</span> (1855–1927) a&nbsp;publikace Georgese Vachera de <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lapouge, Georges Vacher de')">*Lapouge</span> (1854–1936) definitivně proměnily původně vědeckou teorii v&nbsp;extremistický politický program.$Antropologové Franz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Boas, Franz')">*Boas</span> a&nbsp;Rudolf <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Virchow, Rudolf Ludwig Karl')">*Virchow</span> a&nbsp;sociální vědci Émile <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Durkheim, Émile David')">*Durkheim</span>, Alfred <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Fouillée, Alfred Jules Emile')">*Fouillée</span>, Jean Finot (1858–1922) a&nbsp;Célestin Bouglé (1870–1940) vyloučili árijskou ideologii z&nbsp;oficiálního akademického <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('diskurz, vědecký')">*diskurzu</span> a&nbsp;vojenská porážka nacistického Německa ji zbavila mocenské základny. V&nbsp;současné době se s&nbsp;relikty árijské ideologie setkáme kromě krajně pravicových a&nbsp;rasistických organizací rovněž v&nbsp;rámci různých forem ezoterické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teozofie')">*teosofie</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)