řecký architekt; jeden z nejvýznamnějších athénských architektů 2. poloviny 5. století př. n. l. V roce 447 př. n. l. začal spolu s Kallikratem stavět největší *chrám na athénské *Akropoli, *Parthenón. Tato *stavba byla geniálním způsobem vyprojektována tak, aby její hlavní linie vyrovnávaly optické zkreslení. Každý architektonický článek tomu byl přizpůsoben specifickým zakřivením. Parthenón představoval systém harmonických proporcí, tvořil přirozenou dominantu prostředí a zásluhou Iktína a dalších athénských architektů *Periklovy doby je důraz na funkční a vyrovnaný vzhled chrámového interiéru. Zvýrazněná monumentalita chrámu (v průčelí má osm dórských sloupů namísto obvyklých šesti) sledovala nejen jeho vnější účinek, ale měl se tím vytvořit dostatečný a harmonicky členěný prostor *celly vhodný pro *Feidiovu kolosální sochu //*Athény Parthenos//. (Rekonstrukce Parthenónu v originální velikosti včetně sochy Athény byla postavena ve *městě Nashville-Davidson, Tennessee, USA. Kolosální Athénu vytvořil sochař Alan McQuire; dokončil ji v roce 1990, poté byla pozlacena a polychromována.)$Pro dosažení *harmonie a funkčnosti athénští architekti Periklovy doby umně využívali začlenění některých prvků iónského stylu do dórských staveb, aniž tím porušili slohovou jednotu. Jsou jimi vnitřní dórské sloupy v chrámové pokladnici, do níž se vstupovalo ze západního průčelí, a zejména iónský vlys nad vnější stěnou celly, jenž je nejpozoruhodnější částí sochařské výzdoby této památky. Iktínos je uváděn jako stavitel *Apollónova chrámu v Bassai u Figaleie na Peloponnésu. Tento chrám zřejmě nestavěl od základů, jak vyplývá z rozboru jeho *architektury, ale byl přizván až později, kdy se zde navršily těžko řešitelné problémy. Harmonickým a vynalézavým designem vnitřního prostoru, v němž byly použity nejen iónské sloupy, ale také poprvé sloup s korintskou hlavicí, přispěl k celkové harmonizaci stavby a vyřešení jejích funkčních i estetických nároků. (Jaroslav Malina, Marie Pardyová)