akkadský termín, doložený poprvé na počátku 2. tisíciletí př. n. l., označující systém, který byl v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span> hojně používán především při <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('správa')">*správě</span> pozemkového majetku královského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('palác')">*paláce</span>. Tento systém v&nbsp;zásadě existoval již ve 3. tisíciletí př. n. l., ovšem nejlépe je doložen teprve ve starobabylonském období (20.–16. století př. n. l.). Podstatou systému //ilku// bylo to, že palác poskytoval různým osobám užívací právo na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('půda')">*půdu</span> jako odměnu za výkon služby. Tato služba byla zřejmě zpravidla charakteru vojenského, ale často také administrativního, kultovního nebo mohla zahrnovat specializovanou práci v&nbsp;řemeslné či zemědělské výrobě. Jeden pracovník mohl vykonávat současně i&nbsp;několik služeb //ilku//. Povinnosti každého pracovníka byly zřejmě přesně definovány co do druhu i&nbsp;množství vykonávané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('práce')">*práce</span>. V&nbsp;palácových <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archivy a&nbsp;knihovny')">*archivech</span> byly uloženy tabulky, které obsahovaly údaje o&nbsp;služebních povinnostech i&nbsp;o&nbsp;přidělených pozemcích. Tyto záznamy byly často používány v&nbsp;případě sporů a&nbsp;nejasností. Povinnost výkonu služby mohla přecházet z&nbsp;otce na syna (mohla se i&nbsp;dělit mezi několik dědiců), a&nbsp;tudíž také užívací právo na pozemky se dědilo z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('generace')">*generace</span> na generaci. Přidělené pozemky tak často zůstávaly v&nbsp;držení jedné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rodina')">*rodiny</span> po celá desetiletí.$Pole, která byla přidělována v&nbsp;rámci systému //ilku//, měla nejčastěji rozlohu 1–3 bury (6,5–19,5 ha). Zpravidla se jednalo o&nbsp;zemědělskou půdu (obilná pole, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zahrada')">*zahrady</span>, ovocné sady), ale mohly to být také budovy. Vyměřování pozemků a&nbsp;jejich přidělování prováděli královští <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úředník')">*úředníci</span> v&nbsp;jednotlivých provinciích, kteří dostávali písemné pokyny přímo od panovníka. Držitel mohl svěřený pozemek obdělávat vlastními silami, nebo jej mohl pronajmout pachtýři, s&nbsp;nímž se podle podmínek smlouvy dělil o&nbsp;výnos. Přidělené pozemky mohly být také v&nbsp;některých případech prodány, ovšem služební povinnosti pak přecházely na nového držitele (byly vázány na pozemek, nikoli na osobu jeho držitele). Pozemky, které byly v&nbsp;držení členů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vojsko')">*vojska</span>, však nesměly být prodány (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákoník, Chammurapiho')">*zákoník Chammurapiho</span>). Jejich držitelé je směli pronajmout, ovšem k&nbsp;tomu bylo zapotřebí svolení vojenských hodnostářů. Podobných metod (přidělování za výkon služby) používaly při správě svého pozemkového majetku také <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámy</span>, avšak termín //ilku// je ve starobabylonském období doložen pouze v&nbsp;souvislosti s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hospodářství, palácové')">*palácovým hospodářstvím</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Pecha, Lukáš')">Lukáš Pecha</span>)