akkadský termín, doložený poprvé na počátku 2. tisíciletí př. n. l., označující systém, který byl v *Mezopotámii hojně používán především při *správě pozemkového majetku královského *paláce. Tento systém v zásadě existoval již ve 3. tisíciletí př. n. l., ovšem nejlépe je doložen teprve ve starobabylonském období (20.–16. století př. n. l.). Podstatou systému //ilku// bylo to, že palác poskytoval různým osobám užívací právo na *půdu jako odměnu za výkon služby. Tato služba byla zřejmě zpravidla charakteru vojenského, ale často také administrativního, kultovního nebo mohla zahrnovat specializovanou práci v řemeslné či zemědělské výrobě. Jeden pracovník mohl vykonávat současně i několik služeb //ilku//. Povinnosti každého pracovníka byly zřejmě přesně definovány co do druhu i množství vykonávané *práce. V palácových *archivech byly uloženy tabulky, které obsahovaly údaje o služebních povinnostech i o přidělených pozemcích. Tyto záznamy byly často používány v případě sporů a nejasností. Povinnost výkonu služby mohla přecházet z otce na syna (mohla se i dělit mezi několik dědiců), a tudíž také užívací právo na pozemky se dědilo z *generace na generaci. Přidělené pozemky tak často zůstávaly v držení jedné *rodiny po celá desetiletí.$Pole, která byla přidělována v rámci systému //ilku//, měla nejčastěji rozlohu 1–3 bury (6,5–19,5 ha). Zpravidla se jednalo o zemědělskou půdu (obilná pole, *zahrady, ovocné sady), ale mohly to být také budovy. Vyměřování pozemků a jejich přidělování prováděli královští *úředníci v jednotlivých provinciích, kteří dostávali písemné pokyny přímo od panovníka. Držitel mohl svěřený pozemek obdělávat vlastními silami, nebo jej mohl pronajmout pachtýři, s nímž se podle podmínek smlouvy dělil o výnos. Přidělené pozemky mohly být také v některých případech prodány, ovšem služební povinnosti pak přecházely na nového držitele (byly vázány na pozemek, nikoli na osobu jeho držitele). Pozemky, které byly v držení členů *vojska, však nesměly být prodány (*zákoník Chammurapiho). Jejich držitelé je směli pronajmout, ovšem k tomu bylo zapotřebí svolení vojenských hodnostářů. Podobných metod (přidělování za výkon služby) používaly při správě svého pozemkového majetku také *chrámy, avšak termín //ilku// je ve starobabylonském období doložen pouze v souvislosti s *palácovým hospodářstvím. (Lukáš Pecha)