1. svrchovaná *moc vládní, civilní a vojenská, kterou byli opatřeni nejvyšší *úředníci starého *Říma. Impérium dávalo právo *jurisdikce, právo svolávat sněmy a senát a vykonávat významné *sakrální úkony jménem *obce. V oblasti vojenské opravňovalo sbírat *vojsko, jmenovat důstojníky, vést *válku, uzavírat vojenské smlouvy apod. Městské imperium bylo omezeno právem *občana odvolat se k sněmu. Vojenské impérium bylo neomezené; v užším smyslu vojenské vrchní velení;$2. velký *stát, velká říše, velmoc (příklad: carská říše, *incká říše, *římská říše). (Jaroslav Malina)