1. slovesný způsob, jehož hlavní funkcí je apelovost, rozkazovací způsob; tvar tohoto způsobu;$2. naléhavý požadavek, rozkaz, příkaz. Ve *filozofii Immanuela *Kanta: imperativ hypotetický (musím A kvůli B) a imperativ kategorický, nepodmíněný – jednej jen podle takového pravidla, o němž můžeš zároveň chtít, aby se stalo obecným *zákonem. Zdůrazňuje *svobodu*rovnost všech lidí jako *osob a zakazuje jednat s kýmkoli pouze jako s prostředkem. (Jaroslav Malina)