1. úsilí o&nbsp;ovládnutí cizích území nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národ')">*národů</span> politicky, hospodářsky a&nbsp;případně i&nbsp;kulturně; vytváření světových říší (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('impérium')">*impérií</span>).$V obecné rovině existoval od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('starověk')">*starověku</span>, například říše <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Alexandros III. Veliký')">*Alexandra III. Velikého</span> (kolem 356–323 př. n. l.), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Imperium Romanum')">*římská říše</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('říše římská, Svatá')">*Svatá říše římská</span> apod., v&nbsp;klasické podobě je spojen s&nbsp;expanzionistickou politikou evropských mocností od 2. poloviny 19. století, s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolonialismus')">*kolonialismem</span>.$V pamfletu //Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu// jej použil Vladimír Iljič <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lenin, Vladimir Iljič')">*Lenin</span> (1870–1924) pro období <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kapitalismus')">*kapitalismu</span> od konce 19. století; zde charakterizován pěti základními znaky: a) koncentrace výroby a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kapitál')">*kapitálu</span> (vznik monopolů); b) vznik finančního kapitálu; c) převaha vývozu kapitálu; d) vytváření mezinárodních monopolistických svazů, které si rozdělují svět; e) dokončení územního rozdělení světa největšími kapitalistickými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*státy</span>. Nejmohutnější impérium vybudovala Velká Británie: takřka čtvrtina světové populace, pětina území.$Po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka, druhá světová')">*druhé světové válce</span> a&nbsp;rozpadu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('říše, koloniální')">*koloniálních říší</span> dostal imperialismus nový charakter; někdy byl interpretován jako snaha obou supervelmocí (USA a&nbsp;SSSR) o&nbsp;udržení pozic v&nbsp;dosavadních „sférách vlivu“ či o&nbsp;získání nových států na jednu či druhou stranu (cestou vojenské a&nbsp;ekonomické pomoci). Za jinou formu imperialismu je označována i&nbsp;ekonomická převaha vyspělých států, která údajně brání ekonomickému růstu v&nbsp;méně rozvinutých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*zemích</span>, a&nbsp;limituje tak i&nbsp;jejich nezávislost (tzv. neoimperialismus).$2. teorie o&nbsp;oprávněnosti získávání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolonie')">*kolonií</span> a&nbsp;závislých území a&nbsp;podřizování si cizích subjektů vyplývající z&nbsp;přesvědčení o&nbsp;vlastní nadřazenosti a&nbsp;především z&nbsp;této teorie vycházející praktická <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('strategie')">*strategie</span> vykořisťování;$3. z&nbsp;hlediska <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologie</span>: tato věda (zvláště její sociální a&nbsp;kulturní větev) se zformovala právě v&nbsp;období imperiálního kolonialismu a&nbsp;byla s&nbsp;imperialismem po dlouhou dobu svého vývoje svázána, kolonie dlouho fungovaly jako jakási vyhrazená laboratoř, ve které antropologové prováděli své výzkumy, nezřídka ovlivňované „imperiální ideologií“. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čapka, František')">František Čapka</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)