sumersky; Ištar, akkadsky. Inanna, z&nbsp;původního tvaru Ninanna „paní nebes“, nebo „paní datlového hroznu“(?); varianta <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jméno')">*jména</span> Innin; jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('božstvo, astrální')">*astrální bohyně</span>, planeta Venuše, je nazývána Ninsianna. S&nbsp;Inannou ztotožněna akkadská Ištar, starší forma jména Eštar, z&nbsp;všesemitského cAthtar; od starobabylonského období (1. polovina 2. tisíciletí př. n. l.) jméno používáno též jako pouhé apelativum „bohyně“. Nejdůležitější ženské božstvo sumersko-akkadského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteon')">*panteonu</span>, bohyně smyslné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásky</span>, bohyně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka')">*války</span> a&nbsp;dobyvačnosti, astrální božstvo – planeta Venuše (aspekt původně vlastní akkadské Ištaře). Jméno sumerské Inanny je doloženo již v&nbsp;tzv. archaických textech z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Uruk')">*Uruku</span> z&nbsp;počátku 3. tisíciletí př. n. l. V&nbsp;seznamu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohů</span> z&nbsp;Fáry (26. století př. n. l.) je uváděna na třetím místě (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('An')">*An</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Enlil')">*Enlil</span>, Inanna). V&nbsp;pozdějších seznamech (od starobabylonského období) uváděna na vzdálenějších místech, což svědčí o&nbsp;jejím poklesu v&nbsp;hierarchické stratifikaci panteonu. Jméno akkadské Ištary (Eštar) je poprvé doloženo v&nbsp;staroakkadském období (2. polovina 3. tisíciletí př. n. l.) jako součást teoforních vlastních jmen. Inanna/Ištar byla považována za dceru boha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nanna')">*Nanny</span>/Sína a&nbsp;bohyně Ningaly, pravnučku boha Ana. Jejím bratrem byl bůh <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Utu')">*Utu</span>/Šamaš, sestrou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ereškigal')">*Ereškigal</span>, jejími syny byl Lulal/Látarák a&nbsp;Šara. Jejím manželem byl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dumuzi')">*Dumuzi</span>, který však není nikde uváděn jako otec jejích synů. Její průvodkyně byla bohyně Ninšubura. Již ve starosumerských textech se objevují zmínky o&nbsp;úzkém vztahu Inanny a&nbsp;Ana, podle nichž lze usuzovat, že z&nbsp;tohoto spojení se zrodili oba její synové. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbol')">*Symbolem</span> bohyně Inanny byl rákosový věnec, pravděpodobně od středobabylonského období (2. polovina 2. tisíciletí př. n. l.) byla Ištařiným symbolem osmicípá hvězda. Jejím <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('atribut')">*atributem</span> byl lev, její posvátné číslo bylo 15. Jejím nejdůležitějším kultovním střediskem bylo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*město</span> Uruk s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámem</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Eanna')">*Eanna</span> (sumersky „dům nebes“); její uctívání je však doloženo v&nbsp;celé řadě mezopotamských měst, a&nbsp;jak sumerská Inanna, tak i&nbsp;akkadská Ištar měla množství místních podob a&nbsp;jmen. Není zcela jasné, zda s&nbsp;Inannou/Ištarou byly ztotožňovány některé lokální bohyně, nebo zda se naopak její <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kult</span> místně diferencoval. O&nbsp;kultu bohyně Inanny/Ištary panuje ještě mnoho nejasností, nicméně je zřejmé, že byl silně sexuálně zabarven.$Kolem postavy bohyně Inanny vznikla řada <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mýtus')">*mýtů</span>, které ji zobrazují jednak jako válečnici a&nbsp;dobyvatelku, jednak jako milenku a&nbsp;manželku Dumuziho. Důležitou úlohu sehrává v&nbsp;sumerských eposech o&nbsp;Enmerkarovi, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lugalbanda')">*Lugalbandovi</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Gilgameš')">*Gilgamešovi</span>. 1) Inanna a&nbsp;Bilulu. Dumuzi. 2) Inanna a&nbsp;Ebich. Sumersky mýtus o&nbsp;vítězném boji bohyně Inanny s&nbsp;personifikovaným pohořím Ebich (dnešní Džebel Hamrín, východně od Tigridu, jižně od Dolního Zábu), které Inanně neprokázalo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úcta')">*úctu</span> a&nbsp;nesklonilo se před ní. Skladba dochovaná v&nbsp;opisech ze starobabylonského období je zřejmě reflexí vítězného boje některého z&nbsp;panovníků dynastie z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Akkad')">*Akkadu</span> proti obyvatelům východních hornatých území. Její autorkou je patrně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Encheduanna')">*Encheduanna</span>, dcera <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sargon')">*Sargona</span> Akkadského, kněžka boha Nanny v&nbsp;městě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ur')">*Uru</span>. Nasvědčuje tomu i&nbsp;pasáž v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hymnus')">*hymnu</span> Encheduanny na bohyni Inannu (//Innin šagurra//, sumersky „hrdá paní“), kde je rovněž zmíněn motiv Ebichova odmítnutí holdu bohyni Inanně, když se před ní skláněli všichni velcí bohové i&nbsp;všechna pohoří. Líčení boje Inanny s&nbsp;Ebichem nebo jiným horstvem se objevuje i&nbsp;v&nbsp;hymnu //Ninmešarra//, sumersky „paní všech božských sil“, jehož autorkou je rovněž Encheduanna. Inanna – válečnice vystupuje i&nbsp;v&nbsp;sumerské skladbě Prokletí Akkadu. 3) Inanna a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Enki')">*Enki</span>. Během návštěvy, kterou Inanna koná u&nbsp;Enkiho v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Eridu')">*Eridu</span>, se jí ho podaří opít a&nbsp;získat pro sebe „božské síly“ //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('me')">*me</span>//, které odváží s&nbsp;sebou do Uruku. Když Enki vystřízliví, vysílá za Inannou svého posla Isimua s&nbsp;démonickými pomocníky, aby „božské síly“ získali zpět. Inanně a&nbsp;její průvodkyni Ninšubuře se podaří sedmkrát uniknout a&nbsp;dopravit „božské síly“ do Uruku. Mýtus se zřejmě snažil vysvětlit kultovní a&nbsp;politický vzestup Uruku. Doba jeho vzniku je nejasná, snad 21. století př. n. l. 4) Inanna a&nbsp;Šukaletuda. Inanna, znavená během svého válečného tažení, se uložila k&nbsp;odpočinku nedaleko pozemku zahradníka Šukaletudy, který ji ve spánku znásilnil. Inanna se mstí celému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sumer')">*Sumeru</span> sesláním tří pohrom, Šukaletudu však nemůže dostihnout. Nakonec se obrací o&nbsp;pomoc k&nbsp;Enkimu, jenž jí přislíbí Šukaletudu vydat, navrátí-li se do svého města Uruku a&nbsp;bude-li obnoven dřívější pořádek ve světě bohů. Mýtus je zřejmě odrazem historických událostí souvisejících s&nbsp;povstáním proti akkadskému vládci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Narám-Sín')">*Narám-Sínovi</span>, jehož <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('patron')">*patronkou</span> byla bohyně Ištar-Anunítum. Skladba pravděpodobně vznikla v&nbsp;období III. dynastie z&nbsp;Uru, její text je znám z&nbsp;opisů z&nbsp;1. poloviny 2. tisíciletí př. n. l. nalezených v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Nippur')">*Nippuru</span> a&nbsp;Uru. 5) Povýšení Inanny. Na žádost shromáždění bohů činí bůh An ze své družky Inanny svou právoplatnou manželku. Pozvedá ji na nebesa jako planetu Venuši a&nbsp;obdarovává ji panovnickými odznaky. Enlil na Anovu výzvu předává Inanně vládu nad <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země (Země)')">*zemí</span> a&nbsp;nabádá Enkiho, aby se i&nbsp;on vzdal své moci v&nbsp;její prospěch. Dvojjazyčný sumersko-akkadský hymnicko-mytologický text se dochoval fragmentárně (známá pouze 3. a&nbsp;4. tabulka) v&nbsp;opisech ze 7. století př. n. l. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ninive')">*Ninive</span>), 6. století př. n. l. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylon</span>) a&nbsp;seleukovského období (Uruk, jeden fragment datován do roku 316 př. n. l.), dobu jeho vzniku zatím nelze určit. Inanna usiluje o&nbsp;získání vlády na nebesích po boku boha Ana i&nbsp;v&nbsp;mýtu o&nbsp;zatmění <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měsíc (Měsíc)')">*Měsíce</span> (Nanna). 6) Sestup Inanny do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('podsvětí')">*podsvětí</span>. Sumerský mýtus vypráví o&nbsp;marné snaze bohyně Inanny získat nadvládu nad podsvětím, kde panovala její sestra Ereškigal. Všech odznaků zbavená, poražená a&nbsp;smrtí potrestaná Inanna musela zůstat v&nbsp;podsvětí, odkud byla vysvobozena teprve na zásah boha Enkiho, poté co její průvodkyně Ninšubura se marně dožadovala pomoci u&nbsp;Enlila a&nbsp;Nanny. Vzkříšená Inanna opustila podsvětí v&nbsp;doprovodu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('démon')">*démonů</span> Galla, jimž však musela za sebe vydat náhradu. Nedovolila démonům, aby se zmocnili Ninšubury ani jejích dvou synů, bohů Šary a&nbsp;Lulala. Vydala jim svého manžela Dumuziho, neboť neoplakával její podsvětní zajetí. Mýtus je dochován v&nbsp;opisech ze starobabylonského období z&nbsp;19.–18. století př. n. l. nalezených v&nbsp;Nippuru a&nbsp;Uru, doba jeho vzniku spadá zřejmě do 21. století př. n. l. Akkadská <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('verze')">*verze</span>: Sestup Ištary do podsvětí. Poté co Ištar sestoupila do podsvětí a&nbsp;v&nbsp;zápase s&nbsp;Ereškigalou byla poražena a&nbsp;vydána na pospas šedesáti <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nemoc')">*chorobám</span>, zmizela ze země veškerá plodivá síla. Papsukkal, posel bohů, se obrací o&nbsp;pomoc nejprve k&nbsp;Sínovi (Nanna) a&nbsp;posléze k&nbsp;Eovi (Enki), s&nbsp;jehož přispěním je Ištar vzkříšena a&nbsp;v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Namtar')">*Namtarově</span> průvodu je jí dovoleno vyjít z&nbsp;podsvětí. Nedá-li mu však výkupné, musí se vrátit zpět. Oním výkupným je zřejmě Dumuzi, kterého oplakává jeho sestra, zde zvaná Belili (Geštinanna). Text akkadského mýtu se dochoval v&nbsp;opisech pocházejících z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aššur')">*Aššuru</span> (datovaných do 12./11. století př. n. l.) a&nbsp;z&nbsp;Ninive (7. století př. n. l.).$Vedle množství sumerských hymnů opěvujících bohyni Inannu (nejdůležitější jsou uvedeny výše; //Innin šagurra, Ninmešarra//, zajímavé mimo jiné tím, že reflektují některé historické události během panování vládců dynastie z&nbsp;Akkadu) se dochovala i&nbsp;řada akkadských hymnů na bohyni Ištaru, z&nbsp;nich zejména hymnus ze starobabylonského období a&nbsp;dále hymnicko-mytologická píseň o&nbsp;Agušaje. O&nbsp;lásce a&nbsp;námluvách Inanny a&nbsp;Dumuziho jednají sumerské milostné kultovní písně mající vztah k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituálu</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sňatek, posvátný')">*posvátného sňatku</span>. Jen v&nbsp;sumerských nářcích nad zmizelým bohem, které oplakávají zajatého a&nbsp;zemřelého Dumuziho, jsou obsaženy zmínky o&nbsp;snahách bohyně Inanny o&nbsp;jeho osvobození z&nbsp;podsvětí. (Jiří Prosecký)