nomádské populace severoamerických *indiánů žijících v oblasti vnitrozemských prérií, kteří si zachovali původní způsob obživy, založený na *lovu a *sběru, a zároveň si po příchodu evropských kolonistů osvojili chov *koní a jízdu na koni. V současné době žije pouze několik tisíc příslušníků jednotlivých společenství. Prérijní indiáni se formovali teprve v 17. a 18. století a většinou se specializovali na lov *bizonů a velké stepní zvěře; tato zvířata byla později zcela vyhubena. V polovině 19. století se soustředili na uhájení svého území a také zejména na boj proti evropským přistěhovalcům. K Prérijním indiánům náleží *Apači, *Asinibojnové, *Černonožci, *Dakotové, *Hidatsové, *Cheyenni, Iowové, Kadové, *Komančové, *Mandanové, *Omahové, Osagové, Ponkové, *Siouxové a *Šošoni. Patří k různým jazykovým a etnickým rodinám (*Algonkinům, *Athapaskům, *Pomům aj.), zařazení jednotlivých *etnik však není dosud jednotně zpracováno.$Z hlediska *etnogeneze je zajímavé, že kultury a společnosti Prérijních indiánů trvaly pouze asi 200 let (od konce 17. století do 19. století), neboť skupiny, které nebyly zcela zdecimovány v bojích s kolonisty a *vojsky *Angličanů a *Francouzů, musely přesídlit do vymezených rezervací a přejít k usedlému způsobu života. Důsledkem těchto většinou drastických zásahů byl značný pokles jejich populací. (Zdeněk Tvrdý)